Ohniví mravenci stojí před branami Evropy. Jsou agresivní, útočí i na lidi

12. 9. 2023 – 19:33 | Příroda | Nedd | Diskuze:

Ohniví mravenci stojí před branami Evropy. Jsou agresivní, útočí i na lidi
Seznamte se, červený ohnivý mravenec (Solenopsis invicta), jeden z nejinvazivnějších druhů na světě. | zdroj: AntWeb.org/CC-BY-SA-3.0

Jsou pověstní tím, že se vrhají na každého, kdo je vyruší. Napadají nejen jiné druhy mravenců, ale v šicích útočí na hospodářská zvířata nebo lidi. Tito ohniví mravenci teď přicházejí do Evropy, upozorňuje nová studie.

Ohniví mravenci (Solenopsis invicta), jeden z nejinvazivnějších druhů na planetě, se poprvé objevili v Evropě. Vědci potvrdili jejich kolonie v Syrakusách na Sicílii. Je nejspíš jen otázkou času, kdy se rozšíří na kontinentu, píší ve studii publikované v žurnálu Current Biology.

Bodají ‚ohnivými‘ žihadly

O Zemi občas mluvíme jako o „naší“ planetě. Neměli bychom ji ale nazývat planeta mravenců?

Zemi obývá víc než osm miliard lidí. To je ohromná cifra. Jenže mravenců mezi námi žije (zatajte dech) na 20 biliard, tedy 20 000 bilionů.

Takové číslo, k němuž dospěla studie, publikovaná v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences, se dá napsat v exponenciálním tvaru jako 20x10¹⁵, anebo prostě takto 20 000 000 000 000 000.

Ze zmíněné sumy vychází, že na jednoho člověka připadá kolem 2,5 milionu mravenců.

Pravda, mravenci jsou drobní tvorové, kteří nám sice občas vlezou do bytu, ale jinak jsou neškodní. Našinec odchovaný Sekorovým Ferdou Mravencem k nim často bývá shovívavý. Jenže ohniví mravenci jsou z jiného „těsta“. Patří mezi nejagresivnější druhy planety.

Jsou pověstní tím, že se vrhají na každého, kdo jim konkuruje nebo, kdo je jen vyruší. Člověk tak od nich může dostat stovky bolestivých žihadel, která pálí jako oheň. Proto se těmto mravencům říká ohniví.

Žihadla, která tento druh rozdává, mohou také vyvolávat silné alergické reakce.

Ohniví mravenci obývají teplejší oblasti, kde nebývají tuhé zimy. V Evropě by se proto mohli rozšířit především ve Středomoří.

Je to nejen bojovný, ale také neuvěřitelně důvtipný druh. Vyniká v komunikaci, kreativitě a týmové práci. Dokáže si poradit snad se všemi myslitelnými překážkami, třeba s povodněmi. Umí stavět vory – ať už z dostupného materiálu nebo vlastních těl, upozorňuje výzkum zveřejněný na webu The Royal Society Publishing.

Domovinou ohnivých mravenců je Argentina. Z ní se na obchodních lodích rychle rozšířili do dalších oblastí planety – Střední a Severní Ameriky, Austrálie, Asie, i do Tichomoří. Bylo jen otázkou času, kdy se vylodí v Evropě, upozorňuje studie v Current Biology.

Stačí jim štěrbina v kontejneru

Průzkumy na Sicílii letos odhalily 88 mravenišť – v ústích řek a v přírodním parku na předměstí Syrakus. Ve většině z nich jsou tisíce ohnivých mravenců. Tato zjištěná sídla jsou ale nejspíš jen zlomkem jejich skutečného počtu na středomořském ostrově.

„Obyvatelé oblasti vypovídají, že bolestivá žihadla od tohoto druhu mravenců zažívají minimálně od roku 2019, z toho vyplývá, že druh Solenopsis invicta je na Sicílii nejméně čtyři roky,“ cituje britský deník The Guardian vedoucího studie Mattiu Menchettiho.

Na základě genetických analýz dospěli vědci k závěru, že zjištěná populace pochází z Číny, nebo Spojených států. Přesný způsob, jakým se mravenci na ostrov dostali, není a nemůže být znám. Mravencům však stačí štěrbina v lodním kontejneru na to, aby cestovali tisíce kilometrů daleko.

gr1 Lokalizace, genetická analýza a modelování šíření cizí populace ohnivých mravenců. | zdroj: kredit-Enrico Schifani

Na evropském kontinentu ohnivé mravence už dříve nalezli v dovezeném zboží ve Španělsku, Finsku a v Nizozemsku. Ve volné přírodě však jejich výskyt dosud potvrzen nebyl. Brzy se to nejspíš změní.

Není přitom snadné se těchto nájezdníků zbavit. Austrálie na vyhubení ohnivých mravenců ročně vynakládá kolem 400 milionů australských dolarů, tedy 5,8 miliardy korun. Zatím však není úspěšná.

Jedinou zemí, která invazivního mravence dokázala vyhubit, je Nový Zéland. Jenže to je ostrovní stát izolovaný mořem i velkou vzdáleností od všech kontinentů.

Evropa je jiný případ…

 

Zdroje:

Nejnovější články