Skoro každé olympijské hry byly v minulosti nejen špičkovou sportovní událostí, ale také významnou událostí společenskou. Kromě toho, často byly také příležitostí k předvedení řady zajímavých nebo čerstvých technologických novinek. Letní olympiáda a paralympiáda v Tokiu, které se budou konat už v příštím roce 2020, od konce července až do začátku září, budou v tomto ohledu zřejmě také patřit ke špičce.

Především, součástí zahajovacího ceremoniálu obecné olympiády bude poprvé v historii člověkem vyvolaný barevný meteorický déšť, vypuštěný z družic do atmosféry zhruba nad Hirošimou (pokud japonští inženýři a technici vše stihnou včas a také bude zaplacena poměrně vysoká cena za tuto netradiční atrakci).

Součástí olympijského života sportovců i běžných návštěvníků však bude během příštího léta i řada dalších progresivních technologií. Stručně řečeno, půjde zejména o různé využití robotů a systémů umělé inteligence, automatické překladače a informační systémy pracující v mnoha jazycích, vyspělou multimediální a komunikační technologii a o ekologickou dopravu a životní prostředí nezatěžující výrobu a spotřebu energie.

Umělý meteorický déšť nad Hirošimou

Snad žádné zahájení olympijských her se neobejde bez výpravného a efektního ohňostroje. Co kdyby ale roj barevných světlic padal do dějiště olympijských her poprvé v historii přímo z vesmíru? Právě takové nebeské divadlo ve formě umělého meteorického deště (nejen) pro návštěvníky tokijských olympijských her 2020 už několik let připravuje výzkumná japonská firma ALE (dříve nazvaná Star-ALE). Firma chce v rámci svého projektu SkyCanvas vypustit před zahájením olympiády na oběžnou dráhu dvě mikrodružice s předem připravenou celkovou zásobou asi 800 - 1000 malých kuliček o průměru 2,5 centimetru.

Tyto kuličky budou naplněny různými speciálními chemikáliemi, jejichž přesné složení firma tají. Kuličky budou během zahajovacího ceremoniálu olympijských her vypuštěny, či spíše vystřeleny z družic tak, aby klesly do atmosféry nad cílovou oblastí v Japonsku (ve skutečnosti předtím uskuteční ještě asi jednu pětinu oběhu kolem Země). Kuličky potom vletí rychlostí asi osm kilometrů za sekundu do vrchních vrstev atmosféry, kde začnou hořet. Jejich obsah se vzápětí změní v plazmu a různé druhy chemických látek přitom budou generovat různé zbarvení plamene.

Každá kulička - tedy umělá létavice (meteoroid) - vzplane v atmosféře na několik sekund, načež bezpečně a prakticky zcela shoří vysoko v atmosféře (zhruba 60 až 80 kilometrů nad povrchem), aniž by ohrozila cokoliv na povrchu Země. Tento unikátní nebeský ohňostroj by měl být viditelný v okruhu asi 100 kilometrů od hlavního olympijského stadionu v Tokiu, což by poskytlo velkolepou zábavu kolem 30 milionům lidí.

Jasnost jednotlivých "meteorů" by měla být srovnatelná s velmi jasnými hvězdami na obloze. Náklady na tuto nevšední atrakci ovšem nebudou malé - budou činit kolem 20 milionů dolarů se vším všudy, tedy i včetně vývoje. Cena samotného olympijského "ohňostroje" patrně dosáhne čtyř až osmi milionů dolarů.

Olympijskému "ohňostroji" předchází důkladná příprava

Tento projekt se samozřejmě nemůže obejít bez zkušebních startů. První z nich se úspěšně odehrál již 18. ledna tohoto roku, kdy malou družici firmy ALE vynesla (spolu s dalším nákladem) do vesmíru malá raketa Epsilon 4. Start byl řízen japonskou národní kosmickou agenturou JAXA. Druhý start je naplánován zhruba na léto tohoto roku, kdy má další družici vynést také malá soukromá nosná raketa.

Kromě tokijské letní olympiády zamýšlí společnost ALE dodávat na objednávku sady "pršících" barevných "meteorů" různým klientům pro jejich události pořádané po celém světě. V ideálním případě by bylo možné použít kuličkovou náplň jedné družice i pro více různých událostí na různých místech zeměkoule. Jedna družice by takto mohla na oběžné dráze ve výši 400 až 500 kilometrů operovat až dva roky. Na konci své životní dráhy by se pak mohla dokonce sama "vrhnout" do atmosféry a vytvořit tak jakýsi "maxi-meteor", tedy umělý bolid.

Dvě družice určené pro olympijskou misi by se měly během příštího jara připravit na vytvoření meteorického roje pro zahájení olympiády, které se odehraje v pátek 24. července 2020. Na jaře 2020 by přitom mohlo dojít ke zkušebnímu vypuštění menší dávky kuliček nad Hirošimou.

Hirošima byla pro tuto atrakci vybrána zejména kvůli tomu, že zde bývá většinou jasné počasí, dále kvůli krásám místní krajiny a zde umístěným kulturním památkám. Zatím není jasné, jestli budou družice použity jednotlivě nebo "v tandemu". Firma ALE na tomto úkolu spolupracuje s mnoha univerzitními vědci, komerčními sponzory a vládními činiteli.

Roboti a chytré aplikace budou pomáhat všude

Překvapením zahajovacího ceremoniálu může být i létající auto, které údajně poletí zapálit slavnostní olympijský oheň. Zatím o tom kolují nicméně jen nepotvrzené zprávy, pořadatelé v tomto směru zatím nechtějí nic potvrdit.

Japonsko se při příležitosti letní olympiády bude chtít opět představit jako přední světový technologický inovátor a Letní olympijské hry v roce 2020 budou v tomto smyslu sloužit jako jeho výkladní skříň. Především, návštěvníky olympiády v Tokiu budou všude doprovázet roboti a prvky umělé inteligence.

Roboti a automatické systémy budou návštěvníkům pomáhat s překlady, budou jim radit s dopravou a navigací ve městě, přinášet jídlo nebo nosit tašky a budou jim i obecně poskytovat různé další informace. Mezi již dnes známé roboty tohoto typu patří např. Pepper od firmy Softbank a EMIEW3 od firmy Hitachi. Ten první bude více komunikovat, zatímco druhý bude více fyzicky pomáhat.

Robotičtí pomocníci budou mít dokonce vlastní "vesničku robotů", ve které budou soustředěni a která bude těsně navázána na Olympijskou vesničku, určenou pro lidské účastníky a hosty a nacházející se nedaleko umělého tokijského ostrova Odaiba.

Japonské zdroje dokonce vidí robotickou vesničku a neustálou asistenci robotů na olympiádě jako předobraz budoucího každodenního života Japonců. Část robotů bude dokonce k dispozici konkrétně vozíčkářům či tělesně postiženým, kterým také budou sloužit automatická pojízdná křesla. Za speciální robotickou aplikaci lze považovat i exoskelet od firmy Panasonic, pomáhající svému nositeli se zvedáním těžkých předmětů.

Autonomní čili robotická auta

V okolí olympijských stadionů budou pendlovat a sportovce a turisty převážet autonomní robotické taxíky bez volantu s názvem Toyota e-Palette. Měly by jich zde být tisíce. Na jejich vývoji spolupracuje firma ZMP, vyrábějící roboty. Podobné snahy vyvíjí i automobilová firma Nissan a softwarový producent DeNa. Uživatelé si je budou moci zavolat pomocí online aplikace, třeba hlasovým způsobem ze svého mobilu. Mobilem také budou moci za odvoz zaplatit.

V Tokiu již také proběhly zkoušky podobného systému Robot Taxi. Zúčastnilo se jich asi 1500 obyvatel Tokia. Dokonce proběhly i zkoušky autobusů bez řidiče v rámci dopravního spojení v okolí tokijského letiště Haneda, pod vedením národního leteckého dopravce All Nippon Airways.

Celkově se dá říci, že návštěvník letních olympijských her 2020 vstoupí hned po příletu na tokijské letiště jakoby do jiného světa.