Umělá inteligence v roce 2018, 4. díl: AI revoluce přichází postupně a 'po špičkách'

- Technologie autor: Pavel Vachtl

Skutečná univerzální umělá inteligence nevznikne přes noc jako velké překvapení, bude si potřebovat projít stejným vývojem jako živé bytosti. A nepůjde to ani bez spolupráce týmů napříč celým světem, minimálně na bázi sdílení pokroků na konferencích, připomíná poslední díl mikroseriálu o AI.

Ben Goertzel se svojí robotkou Sophia

Ben Goertzel se svojí robotkou Sophia,zdroj: Profimedia.cz

"Vedle umělých inteligencí, vytvořených na ovládání zabijáckých dronů, dělajících státní dozor a vymývaní mozků lidí reklamami, budou vytvořeny i umělé inteligence na učení, provádění vědeckého výzkumu, pro péči o staré a na léčení nemocí. Věřím, že technologická singularita vznikne ze sítě mnoha AI sloužících různým účelům, a že ty příznivé AI v mixu poskytnou kritickou množinu pozitivní etiky, díky čemuž bude první 'AGI superčlověk' nejenom inteligentnější, ale také etičtější než lidé." (Ben Goertzel, současný neformální guru oboru obecné umělé inteligence)

Jak bylo řečeno v minulém dílu mikro seriálu, světové špičky z oboru AI v létě do Prahy přitáhla společnost GoodAI, sídlící v Karlíně. GoodAI, kterou založila úspěšná nezávislá herní společnost Keen software house (ta vyvinula například oblíbené hry Space Engineers a Medieval Engineers), si vytkla během 10 let nalézt cestu k univerzální umělé inteligenci (AGI) na lidské úrovni. Za tímto účelem vytváří tzv. roadmap, cestovní mapu, ve které se snaží uchopit všechny nutné předpoklady a okolnosti jejího vzniku.

Obě společnosti přitom vede slovenský programátor a vizionář Marek Rosa, který vidí umělou inteligenci jako nutný prostředek k vyřešení problémů lidstva a poznání vesmíru. Původně se GoodAI nechtěla rozptylovat konkrétními aplikacemi či komerčními aspekty umělé inteligence, ale nakonec přeci jen vzniklo její praktické oddělení, nazvané GoodAI Applied, které vede bratr Marka Rosy Juraj. Firma na rozvoj AI vyčlenila asi 10 milionů dolarů, přitom spíše než o rychlost vývoje umělé inteligenci jí jde o bezpečnost celého procesu pro uživatele i lidstvo jako celek. Jejím cílem tedy nejsou žádné závody o to, kdo něco vyvine jako první.

Ohledně konference HLAI 2018 - nešlo o konferenci jedinou, ale hned o tři konference spojené v jednu. Prim zde hrála hlavní linie věnovaná obecné, univerzální čili obecné umělé inteligenci (AGI - the Artificial General Intelligence Conference), která se letos konala již po jedenácté. Doplnily ji linie o biologicky inspirovaných kognitivních architekturách (BICA - the International Conference on Biologically Inspired Cognitive Architectures) a linie o neuronových sítích a jejich využití pro symbolické učení a uvažování (NeSy - the Neural-Symbolic Learning and Reasoning Conference).

Tyto tři oblasti přitom spolu často a velmi úzce souvisejí. Kromě akademických nebo vysoce teoretických linií však zde mohl zájemce navštívit i aplikačně-byznysovou a popularizační linii nazvanou Future of AI Track a také přehlídku startupů - AI Startup Showcase, takže celá konference byla pestrou mozaikou vkladů nejrůznějšího druhu - stýkaly se zde akademická, privátní, veřejná i vládně-institucionální sféry. Tím se konference HLAI lišila jak od čistě akademických, tak i striktně korporátně vedených konferencí. Navíc poprvé v Evropě byly tyto oblasti spojeny do troj- či spíše čtyřkonference. Celkově se konference účastnilo více než 400 lidí. 

Opatrný počítačový guru Ben Goertzel

Jakýmsi neformálním dirigentem odborné části konference byl kromě Marka Rosy i profesor Ben Goertzel z firmy Hanson Robotics, společnosti, v níž se zrodila v současnosti známá robotka Sophia. Je také zakladatelem projektu SingularityNET, který slouží k propojování a spolupráci různých AI systémů, dále předsedou AGI society a předsedou OpenCog Foundation Research, instituce, která se zabývá rozvojem open-source AGI architektury.

Mezi cíle obou projektů patří mimo jiné používání nástrojů z platforem OpenCog a SingularityNET k ovládání robotky Sophie nebo dalších robotů a k analýze biologických dat, jejímž cílem je bojovat proti stárnutí lidského organismu. Ben Goertzel patří mezi hlavní současné hybatele v oblasti AI, dokonce by se dalo říci, že je součástí dnes již tradiční linie "nonkonformních počítačových guruů" jakými byli v minulosti Linus Torvalds nebo Richard Stallman.

Jako člověk, který má doslova prst na "základní tepně", kterou proudí nejdůležitější současné výzkumy z oblasti AI, si přesto nedovoluje vytvářet žádné silné predikce nebo vypouštět silné věty, jakými oplývá například jeho kolega z Googlu, velmi optimistický Ray Kurzweil. Podle Bena Goertzela může AGI vzniknout jak za několik let, ale také za několik desítek let či mnohem později. A podobného názoru je i řada dalších zasvěcených odborníků.

Jak vytvořit skutečné AGI

Podle Bena Goertzela jsou dnes konference HLAI a AGI jedinými velkými mezinárodními setkáními, zaměřenými na hlavní cíl celého AI oboru – tj. vytvoření obecné, čili univerzální umělé inteligence na úrovni lidí a vyšší. Ve světě sice existují i větší a známější AI konference, ale ty se věnují jen úzkým aplikacím, ne snaze vyvinout skutečné myslící stroje, jaké známe ze sci-fi románů a filmů.

Ben Goertzel dále tvrdí, že k dosažení tohoto cíle potřebujeme:

  • Zlepšit míru synergie a spolupráce při interakci různých AI nástrojů a služeb.
  • Propojit "hlubinné" neuronové sítě, které jsou dobré v rozeznávání vzorců ve velkém množství dat, se systémy symbolického uvažování, které jsou dobré v abstraktním myšlení a v odhalování všeobecných pravidel.
  • Spojit AI kognitivní software s robotickými těly, aby myšlení probíhalo jak v mozku, tak i v těle. Dosažení AGI patrně nebude možné bez toho, aby systémy AI cítily vnější svět přes svá "těla". Obor AI se tak přibližuje k disciplíně zvané artificial life - umělý život.
  • Aplikovat učení chytrých strojů na sebe sama, abychom u strojů dosáhli meta-učení, tedy učení se učit nebo uvažovat nad tím, jak uvažovat.

Výsledkem vzniku systémů s kvalitou AGI pak bude mimo jiné mnohem vyšší tempo poznávání vesmíru a technologického pokroku, tedy brzký vývoj mnohem pokročilejších technologií než existují dnes. K jakým důsledkům pro lidstvo to přesně povede, to dnes nemůžeme vědět.

Nevznikne přes noc a nebudeme dopředu vědět, že přichází

Nedávno některými populárními médii probleskla zpráva, že AGI "je již zde" a že tento svatý grál ztělesňuje systém IMPALA od známé firmy DeepMind. Přesto, že IMPALA je vyspělým systémem na bázi učících se neuronových sítí stimulovaných odměnou či pozitivní zpětnou vazbou a jde o další důležitý krok k AGI, nelze ještě o univerzální AI mluvit. Je totiž zřejmé, že umělá inteligence bude muset v podstatných rysech "napodobit" dlouhý a autonomní vývoj biologických systémů a jejich postupnou cestu od základních elementů (neuronů či agentů) směrem k vyšším kooperativním strukturám.

Na této cestě nebude existovat jediný milník nebo cíl. Například Dileep George z firmy Vicarious představil na konferenci HLAI 2018 vlastní typ neuronových sítí, který se v rámci zvládání jistých specifických úkolů učí o několik řádů rychleji (potřebuje mnohem menší vzorek k potřebné míře tréninku) než softwarové systémy od známé firmy DeepMind.

Na cestě k AGI se obecně a postupně objeví pestrá plejáda systémů různého typu a na různém stupni vývoje, včetně těch, které nás překvapí. Teprve v rámci jejich rostoucí souhry se objeví (či jako kolektivní fenomén vynoří) skutečná AGI, tedy univerzální umělá inteligence lidské nebo vyšší úrovně.

Tagy: umělá inteligence věda a technika věda a poznání inovace a technologie