Elon Musk tento týden na konferenci Show and Tell představil pokrok, kterých dosáhla jeho společnost Neuralink vyvíjející mozkové čipy. Součástí akce byla pozoruhodná vizuální prezentace implantovaného čipu do opice.

Opice Sake v ní pomocí implantovaného čipu a virtuální klávesnice dokázala napsat, že chce občerstvení, které poté dostala.

A Neuralink-trained monkey doing Telepathic Typing, using just his mind @elonmusk pic.twitter.com/PUkFA9qpUi

— DogeDesigner (@cb_doge) December 1, 2022

Opice na obrazovce klikala na písmena a objevil se text. Musk k tomu poznamenal: „Můžete vidět, jak Sake, to je jedna z našich nejlepších opic, píše na klávesnici. Tohle je telepatické psaní.“

Sake přitom nepoužívala klávesnici, ale myslí přesouvala kurzor myši na zvýrazňovaná písmena.

Kdy nastoupí na testování lidé?

Společnost Neuralink se chystá do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech.

„Předpokládáme, že do šesti měsíců bychom měli mít první Neuralink u člověka,“ řekl Musk.

Firma se zaměřuje na dvě funkce, které by zařízení mělo plnit – na obnovu zraku a pohyb svalů u ochrnutých lidí. Přístroj by také měl umožnit dát zrak lidem, kteří se narodili slepí.

Je to ale reálné?

Poslední veřejná prezentace Neuralinku se uskutečnila před více než rokem. Společnost na ní předvedla opici s mozkovým čipem, která ovládala videohru svou myslí. Už tehdy ale Musk sliboval, že za šest měsíců se uskuteční testy na lidech. A totéž sliboval v prezentaci předloňské.

Deník New York Times připomíná, že i zahájením testů čipů na lidech by společnost Neuralink pouze dosáhla úrovně roku 2006. Právě tento rok se poprvé podařilo propojit lidský mozek s počítačem.

Neuralink slibuje, že jeho čipy budou mít řádově vyšší citlivost, a tak přinesou mnoho nových využití. Zatím ovšem zůstává u slibů.

Problém Neuralinku dělají už testy na opicích. Deník Daily Mail psal o smrti některých pokusných opic během experimentů. Některá zvířata prý skončila s „chronickými infekcemi, paralýzou, vnitřním krvácením a dalšími zdravotními problémy a musela být utracena.

Výbor lékařů za zodpovědnou medicínu (Physicians Committee for Responsible Medicine, PCRM) nedávno spustil webové stránky, na nichž podrobně popisuje hrůzné příběhy 23 opic, které trpěly v důsledku nedbalých pokusů Neuralinku prováděných na Kalifornské univerzitě v Davisu (UC Davis).

Neuralink a Kalifornská univerzita nařčení z krutosti vůči opicím popřely. Sdělily, že testy na zvířatech jsou nezbytné pro bezpečnost plánovaných testů u lidí.

Faktem je, že některé typy výzkumu nelze ani dnes provádět bez prvotních testů u zvířat. Ve světle zpožďujících se plánů Neuralinku však vzrůstají pochybnosti, zda má společnost dostatečné kapacity na to, aby dosáhla nezbytných standardů bezpečnosti.

Jeden z čipů bude pro Muska

„Je to postupný vývoj. Hardware je působivý, ale zatím nepředstavuje dramatický pokrok v obnově nebo zlepšení funkce mozku,“ zhodnotil nejnovější prezentaci Neuralinku pro New York Times neurochirurg Daniel Yoshor z Perelmanovy lékařské fakultě Pensylvánské univerzity, který s podobnými zařízeními pracoval.

Dosavadní výzkumy již ukázaly, že je možné paralyzovaným lidem implantovat mozkové čipy, díky nimž můžou znovu komunikovat s vnějším světem. Společnost chce ale dosáhnout toho, aby čipy v mozku jako snadnou cestu k ovládání počítačů používali také zdraví lidé.

Sám Musk si chce dát jeden z čipů implantovat.

Cílem Neuralinku je překovat experimentální výzkum ve snadno, levně a tak i běžně prováděný úkon. Způsobem, jak toho dosáhnout, má být i snadná implantace čipů pomocí speciálního chirurgického robota.

Právě tento vyvíjený robot je kamenem úrazu pro schválení americkým Úřadem pro kontrolu potravin (FDA)a léčiv. Je obtížné prokázat jeho bezpečnost.

„Než zařízení umístíme do člověka, chceme být nesmírně opatrní a mít jistotu, že bude dobře fungovat. Myslím ale, že jsme FDA předložili většinu našich dokumentů,“ pravil Musk. 

Je ale žábou na prameni jen FDA?

Od Neuralinku loni odešel Max Hodak, dosavadní prezident společnosti a jeden z jejích spoluzakladatelů, aby založil vlastní konkurenční firmu. A prosákly informace, že pracovní prostředí Neuralinku má, kulantně řečeno, k dokonalosti daleko.

Vzhledem k ambicím Neuralinku ale není jeho pomalejší vývoj zase tak překvapivý. Výzkum snažící se přinést novou generaci mozkových implantátů vyžaduje čas.

Pokud se i příští rok setkáme s podobnou prezentací jen „dílčích úspěchů“, může to vést k tomu, že od Neuralinku začnou odcházet investoři.