Současná pandemie koronaviru, který vyvolává nemoc COVID-19, je jako přílivová vlna. Číňané ji mají za sebou, Evropané a Američané zatím na její vrchol nedohlédli.

Francouzský epidemiolog Antoine Flahault si však v lékařském časopise The Lancet už teď klade otázku, zda za první vlnou nebude následovat vlna druhá, ještě větší.

Flahaut upozorňuje, že během tsunami bývá nejvyšší a nejničivější právě až druhá vlna a varuje: "Čína mohla zažít jen první 'heraldickou' vlnu. A můžeme se dohadovat, zda dorazí také hlavní velká vlna."

Obdobné to může v příštích měsících i v dalších zemích světa, až překonají první vlnu.

Flahault, ředitel Institutu globálního zdraví Ženevské univerzity, připomíná, že španělská chřipka, která se stejně jako nynější koronavir rozšířila z Číny, útočila dokonce ve třech vlnách. Za oběť jí padlo téměř 50 milionů lidí, což je víc, než kolik jich zahynulo v první světové válce.

Zranitelná stáda

Skotští biochemici William Ogilvy Kermack a Anderson Gray McKendrick před devadesáti lety sestavili matematické modely pro projekci epidemií.

Zjistili, že epidemie nekončí tím, že se vyčerpá počet zranitelných lidí, ale že se dosáhne určitý práh infikovaných jedinců, kteří pak zajistí imunitu nejen sobě, ale i zbytku populace. Říká se tomu imunita stáda (herd immunity).

Čím nakažlivější je virus (čím je vyšší jeho virulence), tím vyšší musí být pro imunitu stáda podíl imunizovaných lidí – ať už očkováním nebo samotnou infekcí. Nynější koronavir SARS-CoV-2 má virulenci 2,2 (jedinec infikuje v průměru dalších 2,2 lidí), zatímco běžná chřipka 1,3. To znamená že koronavirus se šíří mnohem rychleji.

Graf, ze kterého je patrné, že Čína má první vlnu pandemie za sebou, zbytek světa na její vrchol až na výjimky nevidí | zdroj: Roylab Stats

Z Kermackových a McKendrickových modelů vychází pro koronavir vysoká hladina imunita stáda. K tomu, aby se epidemie na určitém území vyhladila, muselo by být imunizováno až 66 procent populace.

Jenže vakcína, pověstná stříbrná kulka proti virům zatím není na dohled.

Kdekdo na ní pracuje. Američané do jejího vývoje zapojili nejvýkonnější počítač světa Summit, ale vhodné látky k očkování musí laboranti experimentálně ověřit, otestovat a samosebou nechat schválit. Teprve potom může být zahájena hromadná výroba.

Odborníci odhadují, že vakcína bude na sklonku roku. Z toho se dá usuzovat, že vakcinace může být zahájena nejdřív na jaře nebo v létě roku příštího.

Odemknout zámky?

Je zjevné, že státy si nemohou dovolit čekat na vakcínu a déle než rok nechat pod zámkem jak podstatnou část produktivní populace, tak ekonomiky, byť ta naštěstí aspoň zčásti může fungovat online. Bude nutné zámky odemknout a vyjít ven, a to dřív, než imunitu získá polovina populace.

Britové, Nizozemci nebo Švédové zprvu pod zámek nechtěli vůbec, sázeli na imunitu stáda získanou tím, že se více než polovina populace nakazí. Avšak brzy od této strategie odstoupili anebo odstupují.

Důvodem jsou obavy z kolapsu zdravotního systému, který by neunesl nápor nemocných i vyhlídka na vysoký počet obětí. Smrtnost nemoci COVID-19 se pohybuje kolem dvou procent, což je třicetkrát až čtyřicetkrát víc než u běžné chřipky.

zdroj: YouTube

Teď spolu s dalšími Evropany budou řešit otázku, kdy od omezení odstupovat a v jaké míře. Už nyní je však patrné, že všechny zámky během příštích měsíců odemčeny nebudou.

Česko chce například z plošné karantény přejít na karanténu cílenou, založenou na datech z mobilů a platebních karet, která se osvědčila v Jižní Koreji.

A nakonec varování

Nejen Antoine Flahaut, ale i epidemiologové z londýnské Imperial College přitom nabádají, aby státy postupovaly opatrně a nepodcenily nebezpečí druhé vlny pandemie.

"Určitý balík omezení bude nutné udržovat, dokud nebudeme mít vakcínu… Přenos se může rychle obnovit, když budou všechna opatření uvolněna… Zatímco zkušenost z Číny a Jižní Koreje ukazuje, že potlačení je krátkodobě možné, teprve uvidíme, zda je možné i dlouhodobě," píše se ve zprávě Imperial College.

Česky by se k takovému přístupu dalo říct "opatrnosti nikdy nezbývá".