Všechny druhy medvědů jsou všežravci, tedy kromě pandy. Panda se řadí do čeledi medvědovitých a jejím domovem jsou hornaté oblasti v Číně a Tibetu. V Číně je panda přísně chráněná, za její zabití hrozí trest smrti. Pandy jsou stavbou těla velice podobné ostatním medvědům, což vždy vyvolávalo otázky u vědců o tom, proč jsou pandy býložravé a zda tomu tak bylo i v minulosti.

Panda velká má velmi silné čelisti a trávicí trakt není vzdálen od masožravce. Trávicí trakt pandy činí vláknité rostliny obtížnými ke strávení. Nedávná studie tvrdí, že ještě před 4000 až 6000 lety pandy velké konzumovaly maso. Na to odpovídá dokument v magazínu Current Biology, ve kterém vědci tvrdí, že mají důkazy o masožravé minulosti pand.

Pandy byly brány spíše jako příbuzní mývala, ale podobnost hledejme spíše u medvěda brýlatého, žijícího v Jižní Americe. K čistě vegetariánské stravě dohnala pandy evoluce, proč ale není úplně jasné. Nálezy o masožravé minulosti pandy byly objeveny v kosterních pozůstatcích. Složení kolagenu v chrupavkách dnešních pand je jednotné, ve vykopávkách se však chrupavka ve svém chemickém složení odlišuje od dnešních pand. Nález dokazuje různé zdroje potravy.

Pandy se zaměřují na bílkoviny

Na výzkumu se podíleli vědci z Čínské akademie věd a kolegové ze Sydneyské univerzity. Tým mohl díky GPS obojkům sledovat pandy v Národní přírodní rezervaci Foping, která se nachází v čínském pohoří Qinling. Výzkum byl proveden na základě vzorků z bambusu i trusu. Po analýzách bylo zjištěno, že je bambus poměrně vydatným zdrojem bílkovin. Co se tedy týče makroživin, jako jsou sacharidy a tuky, které jsou potřebné k tvorbě energie, pandy stále drží krok se svými masožravými medvědími příbuznými.

Je to v podstatě podobné jako u lidí, kteří se dali na cestu vegetariánství, ale konzumují pokrmy, které obsahují velké množství bílkovin – například špenát či quinoa. Zajímavé je, že si pandy upravily svůj jídelníček na bambus s nejvyšším množstvím bílkovin.

Od konce srpna do konce dubna se sledované pandy živily druhem bambusového listu Bashania fargesii. Mladé výhonky mají zhruba 32 procent bílkovin ve srovnání 19 procent bílkovin v listech. Jakmile začaly výhonky dozrávat, pandy začaly konzumovat listy. Poté se medvědi přemístili k jinému druhu – Fargesia qinlingensis a postupovali stejně. Nejprve se medvědi pustili do výhonků (29 procent bílkovin) a po dozrání výhonků se zaměřili na listy (19 procent bílkovin). Veškeré nahromaděné vzorky ukázaly, že pandy mají opravdu velký přísun těchto proteinů. Pandy bílkoviny z největší části využijí jako zdroj energie.