Není ale všechno zlato, co se třpytí. Zkušení vědci dobře vědí, že pozorované souvislosti mezi konzumací kávy a lepším zdravotním stavem mohou být jen chimérou. Stejně tak by mohly být způsobené třeba tím, že si zdravější lidé dopřávají kávu častěji, nebo nějakými úplně jinými zvyky či vlastnostmi, které se s konzumací kávy shodují.

Výzkumníci jsou navíc lidé jako všichni ostatní. Možná nevědomky zveličují výsledky studií, které prokázaly souvislost mezi konzumací kávy a zdravotním stavem, na úkor těch, které žádné souvislosti neprokázaly. Řada takových výsledků ani nemusela proniknout na stránky odborných časopisů.

V podobné situaci se vědci obvykle obracejí na metastudie. Vezmou srovnatelné výsledky několika výzkumů, porovnají směr a sílu efektů (v tomto případě pití kávy) a odhalí, zda jsou konzistentní.

Pokud by káva spíše škodila švédským vysokoškolákům, prospívala americkým dělníkům a neměla žádný vliv na zdraví britských učitelů, s jejími účinky by to mohlo být všelijaké. Pokud by se ale směr a síla afektů naměřených u různých skupin obyvatel shodovaly, potom by byla souvislost mezi konzumací kávy a zdravotním stavem solidně podpořena.

Teorii, že je to právě káva, co ve studiích ovlivňuje lidské zdraví, je zase možné podpořit odfiltrováním vlivů dalších proměnných jako třeba věku, váhy nebo kouření. Další statistické analýzy umožňují odhadnout, jestli náhodou nezůstalo větší množství neprůkazných studií "v šuplíku".

Jednu z nejpropracovanějších metastudií týkajících se zdravotních následků pití kávy nedávno publikovala skupina britských výzkumníků. Zaměřili se hlavně na blahodárné účinky kávy na játra.

Řada konkrétních studií v minulosti zaznamenala, že zvýšená konzumace kávy chrání před cirhózou – chronickým onemocněním jater přecházejícím od zánětu ke zjizvení orgánu a končícím nezřídka rakovinou jater či dalšími vážnými komplikacemi.

Není žádným tajemstvím, že cirhózu způsobuje nadměrná konzumace alkoholu. Může jí ale přivodit třeba i nákaza žloutenkou.

I přes drobné rozdíly mezi devíti srovnávanými studiemi se pozitivní vliv kávy na játra zdá jen těžko zpochybnitelný. Zvýšení konzumace kávy o pouhé dva šálky denně snížilo riziko vzniku cirhózy o zhruba 40 až 50 procent!

Navíc, jak se zdá, pozitivní účinky kávy stoupaly s množstvím šálků, které účastníci studií za den vypili. Čtyři šálky denně snížily riziko vzniku cirhózy v průměru o 65 procent. Konzumace kávy také negativně souvisela s rizikem úmrtí na cirhózu.

Možnost, že by byl efekt způsoben nižší konzumací kávy u nemocných osob, byla vyvrácena. Stejně tak není pravděpodobné, že by výsledky ovlivnil výběr účastníků, určení nemoci nebo mlžení o množství vypité kávy. Navíc se nezdá, že by podstatné množství studií, které žádný efekt kávy neprokázaly, skončilo "v šuplíku" a ne na stránkách vědeckých časopisů.

Jaké složky kávy mají tak pozitivní účinky? Vývar z plodů kávovníku obsahuje kromě kofeinu i kyselinu chlorogenovou, barviva melanoidy a diterpeny kahweol či cafestol. Kromě povzbudivých účinků tak káva působí i jako antioxidant, protizánětlivě a protirakovinně. Pozitivně přitom nepůsobí jen kofein. Určité, někdy dokonce srovnatelné, účinky měla i káva bez kofeinu.

Už dříve byla prokázána negativní souvislost mezi konzumací kávy a rizikem vzniku rakoviny jater. U osob a zvířat s chronickým onemocněním tohoto orgánu navíc měla zvýšená konzumace kávy za následek méně závažný průběh onemocnění.

Aby toho nebylo málo, káva zřejmě narušuje fungování virů žloutenky a v malé míře chrání i před vznikem stařecké cukrovky, některými neurologickými onemocněními, rakovinami a mrtvicí.

Měli bychom se tedy prolívat kávou horem dolem? Tak jednoduché to nebude. Některé výzkumy prokázaly vliv kávy na řídnutí kostí a zvýšení rizika rakoviny plic či močového měchýře u konzumentů tohoto nápoje. Vliv kávy na oběhový systém navíc stále není úplně probádaný a u velkých dávek se zdá být spíše negativní. Nejprospěšnější tak asi bude kávu pít, ale s rozumem.