Poslední roky prokázaly, že infekční nemoci nejsou abstraktní hrozbou, ale všudypřítomným a stěží předvídatelným nebezpečím. Pandemie covidu-19 vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 nám teď dala vydechnout – nicméně zaznamenaných případů infekce v Česku znovu přibývá...

Magazín Gizmodo upozorňuje na infekční choroby, které jsou až na výjimky poměrně nové a které by v budoucnu mohly vyvolat pandemie, anebo se rozšířit daleko za jejich současný výskyt – z tropů třeba až do střední Evropy.

Poznejte některé z rizikových patogenů před tím, než poznají vás.

Virus Nipah

Poprvé byl zaznamenán v roce 1998 na prasečích farmách v Malajsii. Z původního místa se rozšířil do Bangladéše a Indie. Infekce může u lidí vyvolat bolesti hlavy, dušnost až pád do kóma. Smrtnost se při onemocnění blíží 75 procentům.

Ačkoli se choroba na lidi šíří zejména ze zvířat, jsou známy případy šíření mezi lidmi.

Každá z dosud lokálních epidemií infekčních chorob přitom zvyšuje riziko vzniku mutace virů, která s sebou může nést snazší komunitní šíření, a tak rovněž počátek rozsáhlejší epidemie, nebo dokonce pandemie. To však v zásadě platí také o dalších popisovaných patogenech.

Melioidóza

Bakteriální infekce, která je dnes rozšířena zejména v tropických oblastech jihovýchodní Asie a severní Austrálie, se může s přibývajícími průměrnými teplotami stát častějším úkazem i v částech světa, které jsou zatím chladnější.

Proti jejímu původci neexistuje vakcína, infekce se však dá léčit antibiotiky. Smrtnost je přesto vysoká, blíží se 50 procentům. Nemoc je nebezpečná i tím, že může zůstat po týdny až měsíce nediagnostikovaná.

Bakterie Burkholderia pseudomallei, která způsobuje melioidózu, pěstovaná v Petriho misce. | zdroj: Profimedia

Horečka dengue

Infekce, kterou způsobuje stejnojmenný virus, přenášený komáry. Horečka dengue je známa jako „horečka lámající kosti“, protože nemocným působí takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim lámaly kosti. 

Byla zaznamenána už v roce 1779. V posledních dvou desetiletích se však její výskyt dramaticky zvýšil, pravidelná ohniska nemoci se objevují už i v jižních oblastech Evropy. V současnosti chorobou onemocní ročně téměř 100 miliónů lidí. Singapur letos registruje více než jedenáct tisíc případů, což je dvakrát tolik než za celý minulý rok. 

Změna klimatu podle odborníků současnou situaci pravděpodobně ještě zhorší.

„Dřívější studie jasně ukázaly, že v důsledku klimatických změn se nakonec rozšíří zeměpisné oblasti, ve kterých se komárům daří, a tím se prodlouží také období přenosu horečky dengue,“ říká vedoucí výzkumná pracovnice na Duke-NUS Medical School Ruklanthi de Alwisová.

Krymsko-konžská krvácivá horečka

Choroba poprvé zaznamenaná v roce 1944. Jejím přenašečem jsou klíšťata žijící u pštrosů. V roce 2013 zjistili epidemie nemoci v Iránu, Rusku, Turecku a Uzbekistánu.

Smrtnost se pohybuje mezi 10 až 40 procenty, ale rizikovější varianty mohou zabít až 80 procent nakažených.

Patogenní kvasinky Candida auris, které vyvolávají kandidózu. | zdroj: Profimedia

Candida auris

Superodolná kvasinková infekce Candida auris se šíří po celém světě. Zaznamenána byla teprve v roce 2009 a ačkoli její případy stále vzácné, rok, co rok přibývá oblastí, kde se uchytila.

Původce onemocnění, které je nebezpečné zejména pro jedince s oslabenou imunitou, odolává existujícím léčivům.

Horečka Lassa

Choroba odhalená v roce 1969 se vyskytuje především v Africe. Jejím původcem jsou viry pocházející z Nigérie. Většina nakažených má mírný nebo žádný klinický průběh, ale u 20 procent infikovaných může choroba vyvolat systémové problémy, které téměř u pětiny z nich končí smrtí.

Částice viru Lassa rozmnožené v buňce na kolorovaném snímku z elektronového mikroskopu. | zdroj: Profimedia

Hlavním přenašečem jsou hlodavci, ví se ale také o přenosu z člověka na člověka. Tyto případy byly zaznamenány u zdravotnického personálu pečujícího o nakažené. Odhaduje se, že ročně na horečku Lassa v Africe zemře kolem 5000 lidí.

Ptačí chřipka, ebola, lymeská borelióza...

To jsou další položky na seznamu nebezpečných infekčních nemocí. Jejich počet roste a vývoj vakcín a léků je obvykle pomalý.

Nová studie univerzity ve washingtonském Georgetownu, publikovaná na webu Nature, odhaduje, že v příštích 50 letech hrozí minimálně 15 tisíc dalších případů zoonotického přenosu patogenů ze zvířete na člověka.

Takový vývoj bude důsledkem rostoucí lidské populace, častějšího pronikání divokých zvířat do blízkosti lidských sídel i jejich migrace do oblastí, které se oteplují v důsledku klimatické změny. Šíření patogenů pak urychlí globalizace, kdy infikovaný pacient nula může za jediný den obletět celou planetu.