O účinnosti registrovaných vakcín proti novým variantám koronaviru, především britské, brazilské a jihoafrické, zatím nemáme dostatek spolehlivých informací. Výrobci covidových vakcín ale ujišťují, že jejich látky jsou proti všem účinné.

Jenže proti některým mohou být účinné míň.

Nejisté výsledky

Očkovací látka Novavaxu, která je v závěrečné třetí fázi testů, zatím dosáhla devadesátiprocentní účinnosti. To znamená, že u očkovaných bylo o 90 procent méně prokázaných případů nákazy než mezi neočkovanými, kteří dostali jen placebo.

Vakcína, která by mohla být dostupná v dubnu, se však kromě Británie zkoušela také v Jižní Africe. A tam byly výsledky podstatně horší. Účinnost vakcíny v této zemi dosahovala pouze 60 procent.

Podezřelý je nasnadě, protože devadesát procent dobrovolníků tam bylo v testu nakaženo jihoafrickou variantou viru.

Shabir Madhi, který v Jižní Africe vedl testy Novavaxu, však na webu Conversation upozorňuje, že v zemi byl testován jen malý vzorek populace – čtyři a půl tisíce lidí. „Také počet nakažených byl nízký, 15 mezi očkovaným a 29 mezi neočkovanými,“ dodává

Výsledek se proto může pohybovat v toleranci plus mínus desítky procent.

Máme i dobré zprávy

Co je ale povzbudivé: Žádný z jedinců, kteří přes očkování byli infikováni, neměl těžký průběh covidu. Co víc, samotná šedesátiprocentní účinnost není ještě katastrofální. Podle kritérií Světové zdravotnické organizace a většiny národních regulátorů je pokládána za užitečnou vakcína už od padesátiprocentní účinnosti.

Indicie, která naznačuje, že proti jihoafrickým mutacím jsou vakcíny méně účinné, vyšla najevo už při laboratorních zkouškách (ve zkumavce), kterým své vakcíny podrobila společnost Moderna. Při nich se ukázalo, že protilátek se do obrany před jihoafrickou variantou zapojí několikanásobně méně.

Proto Moderna oznámila, že začne upravovat složení vakcíny, aby očkovací látka byla vůči jihoafrické variantě účinnější.

Úpravy covidových vakcín budou v budoucnu nutné. Přispívá k tomu masivní rozšíření nákazy. Ne všechny mutace však budou změnou k horšímu a důvodem k obavám. Některé mohou dopad viru na lidské zdraví také oslabovat.

Nahlíženo evolučními pravidly by se postupem času měly spíš objevovat kmeny viru, jejichž nebezpečnost pro hostitele klesá. Je jasné proč: Kmeny viru, které si své hostitele nehubí, mají větší šanci na to, aby se šířily v populaci. A to je cílem viru.