Plánovači americké NASA a Evropské vesmírné agentury pracují na projektu, který má na Zemi doručit vzorky marsovské půdy. Mise tří sond je plánována do roku 2030 a její první fáze začne již letos.

Nová studie expertů ze Stanfordské univerzity však upozorňuje, že při takové misi bude nutné zachovat co nejvyšší obezřetnost a vzorky po příletu na Zemi musí podstoupit izolaci – jako preventivní opatření před hypotetickými mimozemskými patogeny.

"Podle mého názoru a názoru vědecké komunity je velmi malá šance, že by kámen z Marsu mohl obsahovat formy života, které by infikovaly nás na Zemi. Se vzorky by přesto mělo být zacházeno, jako kdyby obsahovaly virus ebola, než budou řádně prozkoumány a shledány nezávadnými," cituje žurnál Stanford News spoluautora studie Scotta Hubbarda, profesora z katedry aeronautiky a astronautiky.

Není to poprvé, co vědci před tímto nebezpečím varují. První tři posádky misí Apollo, které přistály na Měsíci, strávily po návratu na Zemi tři týdny v karanténě.

Prezident Richard Nixon mluví k izolovaným členům posádky Apolla 11 po jejich návratu z Měsíce | zdroj: NASA

Při přistání na palubě letadlové lodi (poté, co astronauty vyzvedly vrtulníky z kabiny plovoucí na moři), byli členové posádky vybaveni filtračními maskami. Nato je odvedli do uzavřeného modulu připomínajícího karavan, v němž cestovali po Americe. Neill Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins se tímto způsobem setkali také s tehdejším prezidentem Richardem Nixonem.

Ačkoliv odborníci i v šedesátých letech minulého století považovali šanci na existenci nějakého lunárního patogenu za mizivou, předběžná opatrnost převážila.

K tomu se dá podotknout, že Měsíc je považován za bezpečně mrtvé místo, což se o Marsu stoprocentně říct nedá.

K podobné prevenci by podle vědců měla přistoupit nejen NASA při bezpilotním návratu marsovských vzorků na Zemi, ale také SpaceX v případě pilotované mise na rudou planetu.

Koncepční ilustrace mikrobů pohybujících se v prostoru | zdroj: Profimedia

Ačkoli hypotetické marsovské mikroorganismy nemusejí lidský organismus napadat, existuje také možnost, že na něj zaútočí a lidstvo vůči nim nebude imunní, ale bezbranné. Škodlivý a okem neviditelný organismus by tak mohl civilizaci rozvrátit.

Po zkušenostech s 'obyčejnými' pozemskými koronaviry bychom varování ze Stanfordu neměli brát na lehkou váhu.