Mars seizmicky žije. Máme první důkaz

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Za několik dnů to bude rok, co sonda InSight 5. května 2018 vzlétla ze Země na Mars. Modul, který přistál na povrchu Rudé planety 26. listopadu 2018, se oproti jiným, dřívějším sondám a roverům vyznačuje především svým seismometrem. Je to vůbec poprvé, co supercitlivý detektor otřesů na Marsu přistál - marsovští vědci si od zařízení slibovali potvrzení či vyvrácení vnitřní aktivity Marsu. A právě to nyní potvrdila první skutečná detekce marťanského zemětřesení!

Umístění SEIS deketoru na povrch Marsu

Umístění SEIS deketoru na povrch Marsu,zdroj: NASA

Historický objev

Detekce otřesu, kterou v úterý oznámila zpráva francouzského Národního centra kosmického výzkumu, je víc než jen prvním přímým dokladem existence vnitřní aktivity Rudé planety. Počastujme se však nejprve fakty. Přístroj SIES podle vyjádření agentury od 6. dubna zachytil nejméně jeden otřes, možná až tři další. Signál se podobal otřesům, které detekovaly na povrchu Měsíce seismometry misí Apollo. Z toho výzkumníci s vyšší pravděpodobností usuzují, že nejde ani o projev marťanské atmosféry ani o projev impaktu kosmického tělesa.

Zdá se tedy, že jsme se právě dočkali rozlousknutí půl století staré záhady o tom, zda je Mars stále vulkanicky aktivní! Již nedávná detekce metanu v atmosféře naznačovala, že pravděpodobně do nějaké míry stále tepe vlastní aktivitou. Opakovaná detekce otřesů však nade vší pochybnost uzavře otázku, která planetární vědce trápila od počátku kosmického programu!

S vulkanickou aktivitou totiž souvisí celá řada "druhotných" jevů a skutečností. Vulkanicky aktivní planety si v první řadě uchovávají aktivní jádro, a tak i větší míru tepla. Vypouštění plynů (v důsledku vulkanismu) posiluje atmosféru planety. To vše jsou mechanismy, které přímo nahrávají do karet vzniku života v takové formě, kterou známe. Není se tak čemu divit, že marsovští vědci jsou z první detekce marsotřesení náležitě nadšení.

Na počátku odhalení

"Konečně jsme se dočkali," říká Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, "V radosti je ale i trochu smutku. Mars se totiž zachvěl tak slabě, že na záznamu nejsou vidět jednotlivé seismické vlny, které by nám umožnily říci něco o vnitřku rudé planety."

Jak dále říká, otřes byl tak slabý, že kdyby k němu došlo na Zemi, přes šum mořských vln a vanutí větru bychom ho nejspíše ani v záznamu nenašli. "Zaznamenali jsme ho jen proto, že Mars je mnohem tišší svět než Země," dodává Brož, "Naštěstí ale máme před sebou ještě značnou dobu, po kterou by měl seismometr fungovat, takže se můžeme do budoucna těšit na to, že se to změní a my vnitřek Marsu prozkoumáme."

To je druhá významná skutečnost související s detekcí otřesů. Seizmické vlny dle své rychlosti přímo nesou zprávu o tom, jakým materiálem se při svém putování planetou šířily. Umožňují tak mapovat neviditelné podzemní vrstvy Rudé planety, a tak i dále informovat o tom, jakým vývojem Mars v minulosti prošel. To samozřejmě platí spíše do budoucna, až dojde na detekci více otřesů, a ideálně i skrze více detektorů dále od sebe. InSight je tak jenom prvním výstřelem z potenciální série odhalení, jenž na nás čekají v dalších letech.

Seismometr InSight přišel s odhalením právě včas. Od listopadového přistání totiž sonda nepřinesla mnoho jiných zjištění. Druhý nejvýznamnější přístroj sondy, tepelná sonda, navíc nejspíše narazila při svém vrtání pod povrch na kámen a žádná data tak spíše neodhalí. Snad nás tak překvapí alespoň další detekce otřesů – a bude-li InSight v provozu i v dalších letech, může být teprve prvním z palety dalších detektorů marsotřesení!

Tagy: Mars Vesmír věda a poznání