Než se vydáme hledat Marsu, musíme se zastavit v pozemské minulosti. Podmínky dávné Země totiž odpovídají těm na pradávné Rudé planetě - zatímco na Zemi však evoluce planetární prostředí od té doby prudce změnila, na Marsu jsou podmínky stále podobné. Mohli bychom zde tak možná stále najít různé extrémofilní organismy jako Sulfurihydrogenibium yellowstonense, která se vyskytuje v horkých pramenech slavného amerického parku.

Původ tohoto jednobuněčného organismu se datuje před Velkou kyslíkovou katastrofu, která Zemi stihla cca 2,35 miliardy let nazpět. Díky tomu tento odolný organismus ustojí jak velké dávky ultrafialového záření, tak dovede zužitkovat jako zdroj energie i oxid uhličitý a síru. Díky chemickým procesům, které využívá, se navíc pomocí formování malých krystalů "podepisuje" do kamenů a skal.

Tím se dostáváme k Marsu. Profesor Bruce Fouke z University of Illinois vzhledem k povaze extrémofilních mikroorganismů na Zemi navrhuje, aby budoucí robotické mise k Marsu zkoumaly místní horniny i na přítomnost podobných mikroorganismů.

Pomocí analýzy mikrobiálního genomu a jeho biochemie výzkumníci predikovali, že výsledné sedimenty by měly charakter zvlněné vláknité textury na skalním masivu - odtud přirovnání k těstovinám. Platí to navíc jak v případě, že podobné bakterie na Marsu stále žijí, ale i v případě, že již dávno vyhynuly. Dokonce nemusíme podobné útvary hledat jen na Marsu, ale i jiných světech.

Druhá svého druhu

"Podobná forma fosilizovaného života by měla být pro rovery na jiných planetách snadno detekovatelná," sdělil Fouke, "Pokud uvidíme podobná vláknitá depozita mimo Zemi, je to jako najít otisk prstu mimozemského života. Vzezřením je takový objekt velký a žádné jiné skály nemají podobný vzhled. Šlo by o konečný důkaz přítomnosti mimozemských mikrobů."

Nejde přitom o jedinou práci, která si v poslední době myslí, že mimozemský život jsme možná měli po celou dobu na očích. Březnová studie Gabriela Josepha publikovaná v časopise Astrobiology podobně identifikovala možné (ale nikoliv zaručené) formy života na snímcích sondy Curiosity.

Jde sice jenom o identifikaci vnější podobnosti toho, co může (a nemusí) být mimozemský život ve formě připomínající houby a lišejníky, přesto by mimozemským sondám takové útvary měly stát za pozornost. Nevýhodou je samozřejmě skutečnost, že sondy operující na Marsu dnes nejsou pro analýzy podobného druhu připravené.

To znamená nutnost čekat řadu dalších let na návrh, stavbu, start, let, přistání a průzkum sond připravovaných. S lidmi na povrchu Marsu by se celý proces podařilo urychlit - ale lidská mise k Marsu je dnes stále v dalekém horizontu…

Studie byla publikována v Astrobiology.