Podzemní voda byla vždy součástí předpokladů přítomnosti vody na Marsu - Mars Express však poprvé přinesl důkaz toho, co doposud bylo pouze teorií.

"Dávný Mars byl vodním světem, ale když se klima planety změnilo, tato voda ustoupila pod povrch, aby se tu vytvořily rezervoáry podzemní vody," řekl ke zjištění hlavní autor studie Francesco Salese z univerzity v Utrechtu, "V naší studii jsme tuto vodu vystopovali, ačkoliv její rozsah je stále předmětem debaty. Našli jsme také první přímé geologické důkazy o celosvětovém systému podzemních vod na Marsu."

Salese a jeho tým provedli analýzu 24 hlubokých, uzavřených kráterů na severní polokouli Marsu, které leží zhruba čtyři kilometry pod předpokládanou někdejší úrovní povrchového moře. Objevily při tom nápadné geologické rysy na povrchu kráterů, které mohly vzniknout pouze vlivem někdejší přítomnosti vody.

  Někdejší oceán na Marsu a analyzované krátery | zdroj: ESA

Mezi tyto rysy patří zejména přirozené vodní kanály stále znatelné na stěnách kráterů, najít se však dají i rozvětvené delty a zahnuté nánosy sedimentů vznikající opakovaným stoupáním a klesáním vod. Vzhledem k tomu, že analyzované krátery patří do oblasti předpokládaného pobřeží povrchového oceánu, zdá se, že voda zde opakovaně stoupala a klesala podobně jako během pozemského přílivu a odlivu. Mohlo se snad jednat o vliv marťanských měsíců, stejně jako vliv jiných klimatických jevů dávného Marsu.

Je Mars stále "živý"?

"Domníváme se, že tento oceán mohl být spojen se systémem podzemních jezer, které se rozprostíraly po celé planetě," dodal spoluautor studie Gian Gabriele Ori z Università D'Annunzio v Itálii. Prehistorické oceány na Marsu zřejmě existovaly před 4 až 3,5 miliardami let. Tou dobou pravděpodobně vznikaly i první formy života na Zemi. Všeobecně se přitom předpokládá, že pro rozvoj života i na Zemi byly pobřežní vody kritickou lokalitou.

Právě v podobných pobřežních kráterech i na naší planetě byly možná "zachyceny" první primitivní formy života. Těm zde tato dočasná past zřejmě umožnila častější interakci s klíčovými látkami i se sebou samotným, a tak možná nakopla i prvotní evoluci, na jejímž konci jsme i my sami. Na Marsu tomu mohlo být stejně.

Studie potenciální podzemní vody na Rudé planetě tak může zajímat ještě vědce podílející se na připravované automatické misi ExoMars. Ta by mohla podobné sedimenty prozkoumat snad již příští rok. V budoucnu však můžou tyto lokace být i předmětem dalších automatických misí, nebo dokonce pilotovaných cest.

Informace o zjištění zveřejnila Evropská kosmická agentura.