Nedávná studie v časopisu Nature Medicine vypracovaná pod vedením amerických vědců z Tuftsovy univerzity prokázala souvislost mezi konzumací slazených nápojů a cukrovkou 2. typu a kardiovaskulárními chorobami. Výsledky jsou alarmující. Těmito problémy trpí ročně miliony lidí po celém světě a umírají jich na ně tisíce.

Slazené nápoje jsou pro lidské zdraví horší než sladké pochoutky, zjistili v závěru minulého roku vědci. Nebyli přitom první, kdo poukazoval na škodlivost těchto po celém světě rozšířených produktů. Deník The Guardian upozornil na výzkum, který je spojil s 2,2 milionu nových případů cukrovky a 1,1 milionu nových případů srdečních chorob.

Jako první studie zkoumala tyto souvislosti ve 184 zemích světa prostřednictvím údajů o příjmu slazených nápojů vedených Globální databází stravovacích návyků, jež zahrnuje průzkumy od 2,9 milionu osob. Výsledky porovnala mezi muži a ženami, mladšími a staršími dospělými, různými stupni vzdělání a městskou a venkovskou populací.

Mezi slazené nápoje se řadí komerční a domácí, nealkoholické ovocné i energetické nápoje, punč nebo limonády.

Výsledky hovoří jasně. „Ukazují, že v roce 2020 bylo 2,2 milionu případů cukrovky a 1,1 milionu případů kardiovaskulárních onemocnění způsobeno konzumací nápojů slazených cukrem,“ uvedl ve zprávě pro média profesor Lennert Veerman z Lékařské a zubní fakulty Griffithovy univerzity. „To představuje 10 procent případů cukrovky a tři procenta případů kardiovaskulárních onemocnění,“ dovysvětlil.

Marketingem proti zdraví 

„Alarmující je, že konzumace slazených nápojů přispěla k úmrtí 80 tisíc lidí, kteří měli cukrovku, a k úmrtí 250 tisíc lidí, kteří měli kardiovaskulární onemocnění,“ pokračoval odborník a dodal, že nejvýraznějšího nárůstu spotřeby nápojů slazených cukrem si všiml v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích.

Největší boom těchto zdravotních problémů zaznamenal v subsaharské Africe. Slazené nápoje tam od roku 1990 do roku 2020 přispěly k 21 procentům cukrovky 2. typu (jeden z pěti případů) a 11 procentům nových případ kardiovaskulárních chorob (jeden z pěti případů).

Zodpovědné byly za téměř polovinu (48 procent) všech nových případů cukrovky 2. typu v Kolumbii. Téměř jedna třetina nových případů diabetu v Mexiku byla spojena se slazenými nápoji, které také souvisely s více než čtvrtinou (27,6 procenta) nových případů diabetu a 14,6 procenta případů srdečních nemocí v Jižní Africe.

„Podle regionu a vzdělání byl rozdíl v příjmu větší u dospělých s vyšším a nižším vzdělání v subsaharské Africe, jižní Asii, Latinské Americe a Karibiku, ale nižší u dospělých s vyšším a nízkým vzděláním na Blízkém východě a v severní Africe, přičemž v ostatních regionech byly rozdíly podle vzdělání menší,“ napsali autoři práce.

Závěry studie jsou tedy následující: slazené nápoje přispívají k nadměrnému přibývání na váze a kardiometabolickým onemocněním, jako jsou cukrovka 2. typu a srdeční choroby, a to jak přímo, tak zmíněným přibýváním na váze.

Lze s tím něco dělat prostřednictvím zdanění, regulací marketingu, varování na etiketách a vzdělávacích kampaní. To však může být podle studie problém kvůli vzdoru marketingu a lobbistů za slazené nápoje v některých zemích. Konkrétně proti zmíněné dani zaznamenala studie nejvíce odporu v Mexiku, Kolumbii a Nigérii.

Něco s tím dělat však může každý. Stačí se v obchodech dívat na nutriční etikety a snažit se porozumět obsahu výrobků.