Vznik života je dosud zahalen mnoha tajemstvími. Stále nevíme, jak se na Zemi vlastně objevil.

Jedna z hypotéz tvrdí, že stavební kameny života dorazily na Zemi z vesmíru. A nová studie několika meteoritů bohatých na uhlík jí přidává na váze.

Kameny starší než Slunce

Vědecký tým z univerzity v japonském městě Hokkaidó pomocí moderních analytických technik zjistil v několika meteoritech organické sloučeniny, které tvoří páteř nukleových kyselin společných životu – kyseliny deoxyribonukleové DNA a kyseliny ribonukleové RNA. Tyto kyseliny ve své struktuře uchovávají genetickou informaci.

Výzkumníci ve studii publikované na portálu Nature Communications analyzovali tři vesmírné kameny bohaté na uhlík, které jsou pokladnicí organických sloučenin: meteorit Murchison, který přistál v Austrálii v roce 1969, meteorit Murray, jenž narazil do Země v Kentucky v roce 1950, a meteorit Tagish Lake, který se srazil s naší planetou v roce 2000 v Britské Kolumbii.

Tyto meteority dopadly na naši planetu poměrně nedávno. Ve skutečnosti to ale jsou staré vesmírné kameny, které se ve Sluneční soustavě vyskytovaly už v jejích v raných fázích.

Při pátrání po původu života, tedy objevu molekul DNA a RNA na Zemi, vědce obzvlášť zajímají zvláštní sloučeniny – nukleobáze (adenin, guanin, cytosin, thymin a uracil), které tvoří dlouhé řetězce genetické informace.

Jak se staví žebřík života

Organické sloučeniny včetně adeninu a guaninu jsou v meteoritech objevovány už několik desítek let. Kromě toho vědci nalezli stopy uracilu. Thymin a cytosin jim však dosud unikaly. Teď se jim je ale díky vylepšeným analytickým technikám podařilo zachytit. Tím zkompletovali hlavní složky DNA a RNA nukleobází.

„Našli jsme poslední dvě chybějící písmenka báze DNA. Poskládali jsme tak celou sadu DNA a RNA bází, které je možné nalézt v tělesech mimozemského původu,“ cituje vědecký žurnál Science Alert astrochemika Daniela Glavina z americké vesmírné agentury NASA, jednoho z autorů studie.

A proč jsou vlastně tyto sloučeniny tak důležité? Řetězce DNA a RNA mají strukturální páteř, která se skládá z řetězce cukr-fosfát. Nukleobáze se na něj vážou, v DNA se spárují specifickým způsobem a tvoří příčky v žebříku ve tvaru dvojité šroubovice, což je patrné z následujícího obrázku.

Ilustrace struktury RNA a DNA skládající se z cukrů, fosfátů a bází – adeninu, guaninu, cytosinu, uracilu a thyminu. První dvě patří mezi puriny, zbylé mezi pyrimidiny. | zdroj: Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0/Nedd

Nový výzkum expertů z Hokkaidó nenalezl v meteoritech život. DNA se sotva zrodila na meteoritu. Život na Zemi však mohl zažehnut díky meteoritům, ve kterých přiletěly stavební kameny života. 

Bombardování základ života?

Zmíněné nukleobáze patrně vznikly při fotochemických reakcích mezi různými materiály, které proplouvaly vesmírem ještě před zrodem Sluneční soustavy.

Autoři studie píší, že „během pozdního období těžkého bombardování rané Země meteority, zhruba před 4 až 3,8 miliardy let, byla na naši planetu prostřednictvím dopadů meteoritů doručena rozmanitá řada stavebních bloků života. Proto předpokládáme, že příliv takových organických látek sehrál zásadní roli v chemické evoluci prvotního stádia Země,“ upozorňují.

Další poznatky o roli meteoritů v původu života na naší planetě bychom mohli získat ze vzorků z asteroidů Ryugu a Bennu, připomíná Science Alert.