Cestou ke zjištění byl paradoxně útvar, který dostal Pluto do médií. Když před třemi lety prolétala kolem Pluta sonda New Horizons, hitem vědeckých nadšenců se stal obrovský povrchový objekt nápadně připomínající symbol srdce.

Jak odhalil další průzkum, jedná se o obrovský ledovec z ledového dusíku, který později dostal jméno Sputnik Planitia. Právě jeho srovnání s jiným slavným kosmickým objektem pak navedlo vědce na původ Pluta jako takového.

Ledové srdce Pluta

Ukázalo se totiž, že složení Sputnik Planitia je nápadně podobné datům, která poslala evropská sonda Rosetta z komety 67P/Churyumov-Gerasimenko v letech 2014 až 2016. Ačkoliv mise Rosetty skončila již před skoro dvěma lety, když byla sonda navedena ke srážce s povrchem komety, data z události vědci analyzují dodnes.

V součtu ze srovnání vyplývá, že 67P i Sputnik Planitia jsou si složením podobné. Ledovec Pluta by však mohl vzniknout jenom složením z bratru miliardy typických komet.

Kometa 67P | zdroj: ESA

"Odhalili jsme zajímavou korelaci mezi odhadovaným množstvím dusíku uvnitř ledovce Sputnik Planitia na Plutu a množstvím, které bychom očekávali, kdyby bylo Pluto tvořeno aglomerací zhruba miliardy komet nebo jiných objektů Kuiperova pásu podobného chemického složení jako 67P, kometa zkoumána sondou Rosetta," shrnul výzkum Chris Glein ze Southwest Research Institute (SwRI) v San Antoniu.

Ve šlépějích předpokladů

Zjištění, že Pluto zřejmě vzniklo z komet, vlastně není zase tak překvapivé. Něco podobného astronomové tušili celé roky a pozorování sondy New Horizons, která kolem Pluta před třemi lety prolétla, to jenom potvrdilo.

"Je to zkrátka jen jeden z mnoha dílů skládačky představ o tom, jak vznikala sluneční soustava, především její vnější části," říká k výzkumu astronom Petr Scheirich, "Že Pluto vznikalo v oblasti, kde vznikaly komety - a tedy že materiál obojího by měl být zhruba stejný - se tak nějak předpokládalo. Ale tenhle výzkum ten předpoklad posunul zase blíž k tomu, aby se mohlo říkat, že 'se to ví'."

Dusík sám by se jako plyn spojoval do větších celků (tedy komet a plutoidů) jenom obtížně. Jak však vysvětluje Scheirich, právě okolnosti nezbytné k tomu, aby se dusík dostal do pevného skupenství, nám napovídají více o počátku sluneční soustavy. Z dat totiž vyplývá, že komety i Pluto obsahují molekuly dusíku nachytané na zrnka vodního ledu. To dále podporuje tezi o vývoji podobných objektů daleko od Slunce.

Celek je více než součet jednotlivostí

Neznamená to však, že je celé dnešní Pluto tvořeno jenom slepencem hmoty komet – zjednodušit odhalení na "Pluto je obří kometa" je tedy poněkud nesprávné.

V některých ohledech totiž platí spíše opak. Ve větším množství se díky vlivu gravitace a obrovských tlaků konstituce látek a jejich vlastnosti významně mění. "Náš výzkum naznačuje, že počáteční chemické složení Pluta, zděděné z kometární hmoty, bylo postupně pozměněno kapalnou vodou, možná i v formě podpovrchového oceánu," dodal Glein.

Majestátní hory na Plutu | zdroj: NASA

Právě na možný podpovrchový oceán ukázala jiná geologická studie před dvěma lety, z níž vyplynulo, že morfologie povrchu Pluta rámcově odpovídá tání ledu na vodu hluboko pod povrchem. Jak by Pluto přišlo k aktivnímu jádru, však zatím netušíme. Z laboratorních pokusů však již vyplývá, jak by si mohlo teplo dobře uchovat. Vodní led se totiž pod obrovským tlakem mění na vynikající izolant, který by mohlo relativně menší množství tepla uchovat efektivněji než planetární kůra na Zemi.

Studium Pluta tak prozatím rozhodně nekončí – naopak je potěšující vidět, že nové údaje potvrzují některé naše starší předpoklady.

Zjištění byla publikována v časopise Icarus.