Pro botaniky není jeho existence žádnou novinkou. První popisy pepřovce pochází už z poloviny sedmnáctého století a dnes se dokonce jedná o poměrně nebezpečnou invazní rostlinu. Indiáni jej však znali o celá století dřív. Listy, kůra a plody pepřovce brazilského jsou nedílnou součástí jihoamerické lidové medicíny. A jak se ukazuje podle posledních výzkumů, možná budeme jeho blahodárných účinků brzy využívat i my sami.

Nejen že extrakty z jeho kůry urychlují hojení ran a mají silně protizánětlivé a dezinfekční účinky, ale dokáží odrazit i takové kmeny bakterií, na které je i řada antibiotik krátká. Nově se navíc ukazuje, že ještě větší medicínskou roli mohou sehrát růžové plody pepřovce brazilského.

Tým amerických vědců stojící za nejnovějším článkem o léčebných účincích pepřovníku si vytyčil opravdu vysokou metu. Rozhodl se totiž prozkoumat, jestli pepřovník něco zmůže i s neblaze proslulými k antibiotiku methicillinu odolnými kmeny zlatého stafylokoka. Ty způsobují zdlouhavé obtížně léčitelné infekce zpravidla nemocničního původu, které nezřídka končí smrtí.

Některé linie zlatého stafylokoka navíc dokáží zrychleně mutovat, což jednak ztěžuje jejich léčbu, ale také hrozí vznikem ještě nebezpečnějších kmenů. Klíčem k úspěchu je pro zlatého stafylokoka úctyhodná řádka enzymů, toxinů a komunikačních látek, prostřednictvím kterých dokáže pronikat do dalších tkání a orgánů, a ještě u toho svůj postup koordinovat. Právě tyhle sofistikované "vynálezy" by se ale mohly stát patogenu osudnými – pokud by je dokázal narušit extrakt z růžového pepře.

Další cenný přírodní pomocník 

Jedním z klíčových faktorů, které z odolného zlatého stafylokoka dělají takovou hrozbu, je takzvaný mechanismus quorum sensing. S trochou zjednodušení by se dalo říct, že se jedná o takový bakteriální rozhlas. Jednotlivé bakterie okolo sebe vylučují látky určené pro komunikaci s ostatními, takže si každý jeden zástupce patogenu umí udělat představu o postupu infekce.

Podle toho začne vylučovat toxiny a enzymy, pomocí kterých urychluje šíření své i ostatních zástupců kmene. Průběh nemoci se tak stává daleko závažnějším. Konkrétně u zlatého stafylokoka potom quorum sensing hraje důležitou roli také při prvotní nákaze.

Řada různých sloučenin dokáže znesnadnit infekci zlatým stafylokokem právě díky tomu, že narušují jeho propracovaný mechanismus quorum sensing. Některé předběžné výsledky přitom naznačovaly, že se mohou nacházet i v plodech pepřovce. Může na tom být něco pravdy?

Cassandra Quaveová, členka vědeckého týmu, který zkoumal léčebné účinky pepřovce brazilského | zdroj: Profimedia

Laboratorní výsledky potvrdily antibakteriální účinky růžového pepře v plné parádě. Vědci nejprve identifikovali aktivní složku extraktu z plodů pepřovníku, která nejúčinněji zpomalovala růst bakterií narušením jejich quorum sensingu.

Následné pokusy prokázaly, že výtažek navíc účinně sabotuje růst bakteriálních povlaků a snižuje množství nebezpečných toxinů a dalších látek, které zlaté stafylokoky při svém postupu vylučují. Po aplikaci na kůži navíc nijak výrazně nepostihuje kožní buňky a neničí ani ostatní bakterie, které se na povrchu našeho těla vyskytují přirozeně a jejichž přítomnost je pro naše zdraví přínosná.

Další experimenty prokázaly blahodárné účinky růžového pepře při infekci zlatým stafylokokem i na živých myších. Jejich infekce měla lepší průběh a nerozrostla se tolik, jako u myší, které o pepř ani nezavadily.

Nejde o žádný zázračný lék, výtažky z růžového pepře se ale mohou dobře doplňovat například s antibiotiky. Studium bylin užívaných v tradiční medicíně tak přineslo další cenný "úlovek". A podobné objevy se v boji s nebezpečnými k antibiotikům odolnými kmeny bakterií počítají dvojnásob.