Poté, co zemřete, většina buněk ve vašem mozku začne odumírat. Některé se ale naopak stanou aktivnější, protože je probudí „zombie geny“. 

Zjistili to neurovědci ze Státní univerzity Illinois v Chicagu analýzou mozkových buněk, kterou popisují v odborném časopise Scientific Reports.

Buňky odstranili dvaceti pacientům během epileptické operace.  Tímto způsobem mohli simulovat smrt a procesy, které bezprostředně po ní následují.

Buňky, které uklízejí

Ke svému překvapení výzkumníci zjistili, že některé buňky po smrti paradoxně ožijí. A ještě několik hodin rostou.

Posmrtná aktivita byla patrná u gliových buněk (neuroglií), které nejsou přímo spojeny s nervovou činností, ale poskytují podpůrný systém pro mozek.

Vypadá to morbidně. Avšak neurovědci z Chicaga upozorňují, že buněčná aktivita, kterou spouští „zombie geny“, až tak paradoxní není a že z jejich objevu nevyplývá existence posmrtného života. Nelze z ní odvozovat, že lidé jsou po smrti při vědomí.

„To, že se neuroglie po smrti zvětšují, není nijak nelogické. Jejich úkolem je přece uklidit mrtvé buňky a další odpad po úrazech mozku, po nedostatku kyslíku nebo po mrtvici,“ řekl doktor Jeffrey Loeb, který studii vedl, žurnálu Science Alert.

Morbidní, ale dává to smysl

Doktor Loeb se spolupracovníky zkoumal lidské geny po dobu 24 hodin po simulované smrti. Výzkumníci přitom zjistili, že zhruba čtyři pětiny genů zůstaly po celou dobu poměrně stálé. Mezi ně patřily geny spojené se zmíněným úklidem.

Další geny, aktivní zejména v nervových buňkách (neuronech), které souvisejí s myšlením a pamětí, se několik hodin po smrti začaly rozpadat. S tím se zároveň probouzely zmíněné „zombie geny“ a jejich úklidová aktivita dosahovala vrcholu až dvanáct hodin po smrti člověka.

„Většina studií dosud předpokládala, že po smrti se zastaví všechny buněčné činnosti. Náš výzkum však prokázal, že to tak není,“ upozornil doktor Loeb.

Vědci ve studii píší, že nové poznatky mohou pomoci lékařům, kteří zkoumají poruchy, jakými jsou autismus, schizofrenie nebo Alzheimerova choroba. Dosud vycházeli z modelů mozků, které s posmrtnou aktivitou buněk nepočítaly, a tím mohly být zkreslené.