Stárnutí má dopad na každého z nás. Fakt, že dva lidé mají stejné datum narození a stejný kalendářní (chronologický) věk, však neznamená, že jsou stejně staří biologicky. Jinými slovy, jejich tělesné a duševní funkce nemusí být srovnatelné.

Jak ale biologické stáří určit? Ukazuje se, že tím, co ho může prozradit a poskytnout pohled na budoucí zdravotní stav pacienta, jsou oči v kombinaci s umělou inteligencí.

Přesnější než křišťálová koule

Ve studii publikované v magazínu  British Journal of Ophthalmology představili vědci algoritmus, který pomocí strojového učení dokáže předpovědět biologický věk lidí pouhým pohledem na jejich sítnici, tedy na tkáň v zadní části oka.

Algoritmus vytvářený strojovým učením je teprve ve vývoji, postupně se zdokonaluje. Jeho přesnost je však už na takové úrovni, že při skenování 47 tisíc dospělých ve středním a starším věku určil biologický věk v rozmezí 3,5 roku.

Do jedenácti let poté, co výzkumníci tyto sítnice skenovali, zemřelo 1871 jedinců. Do této skupiny spadali především ti, kteří měli „starší sítnici“.

Pokud algoritmus předpověděl, že sítnice člověka je o rok starší než jeho skutečný věk, riziko úmrtí z jakékoli příčiny v příštích jedenácti letech vzrostlo o dvě procenta. Současně se zvýšilo riziko úmrtí na jiné než kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu o tři procenta.

Rychlý a levný sken

Proč ale můžeme pomocí sítnice předpovědět rychlost stárnutí?

Sítnice je vysoce citlivá na poškození způsobená stárnutím. Tato tkáň je místem, kde jsou dobře vidět krevní cévy nebo nervy. Může tak informovat o riziku nástupu kardiovaskulárních onemocnění i nemocí ledvin, anebo o dalších problémech.

Už dřívější výzkumy naznačovaly, že buňky v zadní části lidského oka mohou pomoci předvídat nástup kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění ledvin. Zmíněná studie je však první, která „věkovou mezeru“ sítnice popisuje jako obecný ukazatel stárnutí a rizika předčasné smrti.

„Významná souvislost mezi věkovým rozdílem sítnice a nekardiovaskulární či nerakovinnou úmrtností spolu s rostoucími důkazy o propojení mezi okem a mozkem podporuje náš názor, že sítnice je jakýmsi oknem neurologických onemocnění," píší autoři ve studii.

Sken sítnice vyhodnocovaný algoritmem se podle nich jeví jako výrazně přesnější, rychlejší a levnější metoda měření stárnutí, než neurologická zobrazení nebo metylace DNA. Sítnice je jako otevřená kniha a skenování netrvá déle než pět minut.

„Naše práce podporuje hypotézu, že sítnice hraje důležitou roli v procesu stárnutí, protože je citlivá na kumulativní poškození. Pokud se dozvíme víc o tom, jak je tato vrstva tkáně propojena se zbytkem těla, budou mít lékaři v rukou vynikající nástroj k vyšetření pacientů,“ upozorňují výzkumníci ve studii.