Vesmír je plný tajemství a stále nás něčím překvapuje.

Astronomy, kteří analyzovali data ze satelitu TESS provozovaného americkou vesmírnou agenturou NASA, udivily podivné jasné záblesky, které trvaly pouze několik minut.

Záhadné záblesky

„Během prohlížení údajů z TESS jsme zaznamenali něco neobvyklého: jasný záblesk ve viditelném světle trvající několik hodin. Při podrobnějším pátrání jsme dokonce nalezli několik podobně vypadajících signálů,“ cituje portál Evropské vesmírné agentury ESA astronomku Nathalii Degenaarovou.

Pomocí soustavy dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře potom výzkumníci zjistili, že všechny záblesky pocházejí z bílých trpaslíků, což jsou zbytky jader vyhaslých hvězd s vysokou hmotností a gravitací.

Astronomové vedení Simonem Scaringim, profesorem astrofyziky z Durhamské univerzity, popsali na základě analýzy záblesků nový druh novy – exploze, která nastává, když bílý trpaslík pohlcuje hmotu ze sousední běžné hvězdy. Nově identifikovaná exploze je výrazně menší a trvá mnohem kratší dobu než běžná nova.

Jev znázorňuje následující animace Evropské jižní observatoře:

Slunce namačkané do Země

„Objevili jsme a poprvé popsali hvězdná zjasnění, která na základě množství uvolněné energie označujeme termínem mikronova. Jsou to dosud nezaznamenaná termojaderná vzplanutí ve hvězdách. Netušili jsme, že mohou takto nastávat,“ řekl Simone Scaringi, vedoucí autor studie, jejíž výsledky jsou publikovány v časopise Nature.

Zjasnění se objevují na povrchu některých bílých trpaslíků, jejichž hmotnost je srovnatelná se Sluncem, ale velikost se Zemí.

Přes své označení vydávají mikronovy ohromné množství energie. Jedna taková „mikrobomba“ spálí v explozi hmotu, která se rovná 3,5 miliardám Velkých pyramid v Gíze.

V astronomických měřítcích je to nicméně pořád „mikro“. Ve srovnání s novami, které astronomové znají po staletí, jsou mikronovy zhruba milionkrát slabší.

Pokud se bílý trpaslík obíhá s běžnou hvězdou, může z ní vysávat hmotu. Když plyn (především vodík) dopadá na žhnoucí povrch bílého trpaslíka, zažehne fúzní reakci. Při ní se vodík v množství až 20 bilionů kilogramů explozivně přeměňuje na hélium.

U novy se zažehne termojaderná exploze na celém povrchu bílého trpaslíka, který zjasní a po několik týdnů výrazně září.

Mikronovy jsou podobné, avšak slabší a rychlejší – trvají několik málo hodin. Nastávají pouze u těch bílých trpaslíků, kde silné magnetické pole dopravuje hmotu do blízkosti magnetických pólů.

Proč jsme to dosud nevěděli?

„Poprvé jsme pozorovali, že termojaderné reakce nastala lokálně. Vodík může být shromážděn poblíž magnetických pólů některých bílých trpaslíků a fúze zažehne v omezeném prostoru,“ upozorňuje spoluautor studie, astrofyzik Paul Groot z Radboudovy univerzity.

„Opět se ukazuje, jak je vesmír dynamický. Nově objevený jev může být ve skutečnosti poměrně běžný, ale protože je tak rychlý, bylo ho obtížné zachytit,“ vysvětluje na webu ESA vedoucí studie Simone Scaringi.