Astronomové poprvé vystopovali zelenou noční záři na Marsu. Popisují ji ve studii zveřejněné v listopadu v odborném časopise Nature Astronomy

Tento fascinující jev, který sledovali pomocí sondy ExoMars Trace Gas Orbiter Evropské vesmírné agentury ESA, se nazývá světelné záření atmosféry (airglow nebo také dayglow či nightglow, v závislosti na hodině) a vyskytuje se i na Zemi (v Česku se dá výjimečně vidět v nejodlehlejších oblastech Šumavy). I když je podobný polární záři, je to jiný jev s odlišnými příčinami.

Zelená scenérie na rudé planetě 

Zatímco polární záře vzniká při srážce nabitých částic ze Slunce s magnetickým polem Země, „noční záře se přihodí, když se dva atomy kyslíku spojí do molekuly kyslíku“, píše na svém webu ESA. Na Marsu to nastává ve výšce kolem 50 kilometrů nad povrchem.

Kresba sondy ExoMars Trace Gas Orbiter přilétající k rudé planetě. | zdroj: Profimedia/NASA

Zmíněné atomy pocházejí z denní strany Marsu, kde sluneční světlo vybudí molekuly oxidu uhličitého a způsobí, že se rozdělí na základní složky, které migrují na noční stranu. Tam je už je nebudí Slunce, přeskupí se a vyzařují světlo v nižších výškách.

Vědci už dvě desítky let tušili, že Mars má airglow, ale první pozorování provedla sonda Mars Express teprve před deseti lety, kdy tento jev zaznamenala v infračerveném spektru. V roce 2020 ho pak astronomové pozorovali ve viditelném světle spektrometrem NOMAD na sondě ExoMars Trace Gas Orbiter, ale spíše za marsovského denního světla než v noci.

„Teď jsme úchvatný jev pomocí této sondy pozorovali také v noci,“ informuje ESA.

„Nová pozorování jsou nečekaná a zajímavá pro budoucí cesty k rudé planetě,“ cituje web ESA planetologa Jeana-Claude Gérarda z Lutyšské univerzity. „Intenzita noční záře v polárních oblastech je taková, že jednoduché a relativně levné přístroje na oběžné dráze Marsu by mohly mapovat a monitorovat atmosférické proudění. Budoucí mise ESA by tak mohla nést kameru pro globální snímkování,“ upozorňuje profesor Gérard, který je jedním z autorů nové studie o světelném záření na Marsu.

Záření je dostatečně intenzivní, aby bylo pozorovatelné během polární noci budoucími astronauty na oběžné dráze nebo z marsovského povrchu, tvrdí Gérard.

Pohled do marsovské atmosféry

Studium noční záře na Marsu, které bude pokračovat, umožní vědcům nahlédnout do toho, co se děje marsovské atmosféře.

„Dálkový průzkum těchto emisí je vynikajícím nástrojem pro zkoumání složení a dynamiky horních vrstev atmosféry Marsu mezi 40 a 80 kilometry, protože oblast je pro přímé metody měření složení pomocí družic nedostupná,“ říká Benoit Hubert, výzkumný pracovník Laboratoře pro planetární a atmosférickou fyziku Lutyšské univerzity.

Studium atmosféry Marsu může také pomoci při konstrukci budoucích kosmických sond určených pro rudou planetu. Lepší pochopení její hustoty může pomoci plánovačům misí například při konstrukci družic, které jsou schopny odolat podmínkám, které marsovská atmosféra vytváří, nebo při konstrukci padáků, které mohou spustit užitečný náklad na povrch planety.

Nová zjištění také ukazují, že Mars a Země sdílejí některé charakteristiky, které vyplývají z jejich podobného složení. A v budoucnu by naše sondy mohly odhalit, že měly také podobnou minulost.