Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů žijících ve střední Evropě považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesli Konstantin s Metodějem z Byzance v devátém století. Nový objev archeologů dokazuje, že Slované už před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které používali například k počítání nebo k věštění.

Objev na žebru

Archeologové nalezli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována se Slovany. Je to jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita. Archeologové ho popisují v časopise Journal of Archeological Science.

"Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že to je nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v Česku, ale v celé Evropě," oznámil vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček.

K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody. Stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.

"Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu," řekla Zuzana Hofmanová, členka týmu z Freiburské univerzity ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.

Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy staršího futharku. To je písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od druhého do sedmého století našeho letopočtu.

Část runové abecedy přepsané ze zápisu na žebru. | zdroj: Profimedia

Abecedu staršího futharku tvořilo 24 znaků, z nichž posledních sedm bylo vyryto na zlomeném žebru. Lze předpokládat, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nebylo to tedy konkrétní sdělení, ale spíš učební pomůcka, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu.

Učebnice abecedy

Dosud nebylo jasné, zda existovaly nějaké přímé kontakty mezi germánskými Langobardy, kteří ze střední Evropy odešli v šestém století do Itálie, a Slovany, kteří na dříve germánském území postupně převládli. Kost na slovanském nalezišti - byť nelze zjistit, kdo na ni vyryl runy - svědčí pro přímý kontakt, píší vědci v publikovaném článku.

Objev znovu poutá pozornost k poznámce bulharského staroslověnského mnicha Chrabra, který působil na přelomu devátého a desátého století a patřil k preslavské literární škole. Chrabr ve spisu O písmenech zaznamenal, že Slované ještě jako pohané neměli písmo, ale počítali a věštili "črtami a zářezy". Teď je patrné, že Chrabr mohl mít na mysli právě runovou abecedu.

"To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků," upozornil Jiří Macháček.

V lokalitě Lány pokračují archeologické výzkumy. Kost s runami plánuje univerzita v budoucnu vystavit pro veřejnost.

Stránka psaná hlaholicí ze Zografského kodexu, psaného na přelomu desátého a jedenáctého století | zdroj: Wikimedia Commons