Pradávné pohřební zvyky některých kultur nám připadají nepochopitelné. Objev archeologů z americké Severokarolínské univerzity a Technické univerzity v ekvádorském Manabí je však mimořádně záhadný a děsivý.

Na rituálním pohřebišti Salango v Ekvádoru nalezli jedenáct kosterních ostatků starých zhruba 2100 let. Bylo tam pohřbeno osm kojenců, dva dospělí a jedno dítě.

Na devíti kostrách nebylo nic zvláštního, okolo hlav měly předměty, s nimiž byli mrtví pohřbeni – mušle a různé figurky. Dvojice ostatků však archeology vyvedla z míry: Patřily dětem, jedno mělo v době smrti osmnáct, druhé šest až osm měsíců.

Jejich hlavy byly vsazeny do "přileb" z částí lebek starších dětí. Jednomu "dárci přilby" bylo mezi dvěma a dvanácti, druhému mezi čtyřmi a dvanácti lety. V prostoru mezi lebkou a přilbou jedné hlavy pak nalezli pozůstatek prstu.

Lebka nemluvněte s posmrtnou "helmou" | zdroj: Sara Juengst/UNC Charlotte

S takovým způsobem pohřbu se archeologové u ekvádorské guangalské kultury, ani nikde jinde, dosud nesetkali.

Strašidelný nález

Rituální pohřebiště je datováno do období, kdy se v oblasti nacházela kultura Guangala, která tam žila od prvního století před naším letopočtem až do osmého století našeho letopočtu.

Guangalská kultura vynikala zejména v keramice, zemědělství a rybolovu. Tato fakta ale nevysvětlují důvod podivného pohřbu.

Víme, že v případě předkolumbovských civilizací se s lebkami mrtvých manipulovalo, ne však s lebkami dětí. Podivné také je, že archeologové nalezli pouze hlavy kojenců, ne jejich tělíčka.

Děsivost této scény umocňuje to, lebky byly nemluvňatům umístěny na hlavu ještě v době, kdy na nich bylo maso, které patrně posloužilo jako tmel, na holých lebkách by nedržely.

"Pořád jsme nálezem velmi šokováni. Nejenže je bezpříkladný, ale skýtá pro nás spoustu dosud nezodpovězených otázek," řekla antropoložka Sara Juengstová, která vede laboratorní výzkum ostatků. 

Oběti rituálu či katastrofy?

Vědci pro pohřeb nemluvňat zatím vysvětlení nemají.

Pohřeb se ale uskutečnil krátce po erupci nedaleké sopky, která okolí pokryla popelem. Erupce mohla ovlivnit pěstování potravin a vyvolat nedostatek potravy. Na lebkách byly objeveny léze, které by mohly znamenat podvýživu

Ani dětské obětiny však antropologové nevylučují. V případě ekologické krize a neúrody, se zoufalá kultura mohla uchýlit k dětským obětem.

Je také možné, že děti byly obětovány na usmíření rozzuřené sopky. Přilby pak mohly sloužit ke snazšímu propojení s předky. Vše jsou ale zatím spekulace.

Tým analyzuje DNA a izotopy, aby získal více informací.