Příroda

Vědci ze Stanfordovi univerzity ve Velké Británii a Arc Institute v USA tvrdí, že vytvořili viry s DNA navržené umělou inteligencí (AI) schopné cílit na specifické bakterie a ničit je. Podle odborníků jednou dokáže tato technologie stvořit i vlastní život.

Po katastrofickém dopadu u Chicxulubu před 66 miliony let život na Zemi nebyl jen konec dinosaurů – byla to i transformace kontinentů. Nové výzkumy ukazují, že smrt dominantních tvorů vyvolala dramatické změny v krajině: zalesnění, eroze, sedimentace i obnovu flóry byly zásadně ovlivněny.

Nová analýza klimatologů přináší varování: pokud budeme pokračovat současným tempem emisí a nebudeme schopni tlumit oteplování, Země se může dostat do fáze označované jako klimatický šok — dramatického přerušení klimatu, které bude nejen nevratné, ale i extrémně bolestivé pro přírodu i lidské civilizace.

Strach do srdcí námořníků zasévají u španělského pobřeží kosatky. Narážejí do kormidel lodí, dokud je nezlomí. Pak hrozí jejich potopení. Podle odborníků se tito vrcholoví predátoři navzájem učí, jak je zničit. Jsou to nesmírně inteligentní a zvídaví tvorové, pro které je to jenom nevinná zábava.

Široký hrudník, protáhlá lebka, silné kosti a výrazné oboční oblouky – to jsou základní charakteristiky vzhledu neandrtálců. Ještě dnes jejich geny ovlivňují naši biologii od vývoje kostí po možné dispozice k některým nemocem. Japonští vědci chtěli zjistit, jak neandrtálská DNA může změnit vzhled myší.

Manchineel, strom z tropických pláží, svádí svým jablkovitým vzhledem, ale jeho aura je jedovatá až hrozivě. Každá část tohoto stromu – od plodu po dráždivou mízu – obsahuje toxiny tak agresivní, že kontakt či pouhý déšť může způsobit pálení, puchýře či dočasnou slepotu. Přesto byl po staletí využíván a označen jako ekologický strážce břehu – až do dnešního dne, kdy věda odhaluje, proč je třeba se mu raději vyhnout obloukem.