Příroda

Námořníci se v polovině 18. století obávali zla číhajícího na dně moří – gigantických chobotnic zvaných kraken, schopných potápět celé lodě. Podle nové studie se však v mnohem hlubší historii v oceánech skutečně skrývali obří, vysoce inteligentní hlavonožci. Dorůstali délky až 19 metrů a kořist drtili mocnými čelistmi.

Když se vydáte na procházku do lesa, nad hlavou vám prozpěvují ptáci, což vás uklidňuje. Ve skutečnosti však může jít o signalizaci nebezpečí pro jiná zvířata.

Klimatické změny jsou skutečné. Jejich popírači, jako je americký prezident Donald Trump, je označují za podvrh. Pokud je nepřesvědčí teplotní výkyvy nebo přírodní katastrofy spojené s tímto fenoménem, možná změní jejich pohled snímky z kosmu pořízené během mise Artemis II. Odborníci je porovnali s těmi, které vznikly před téměř 60 lety v rámci projektu Apollo.

Montréalský protokol bývá označován za nejúspěšnější mezinárodní environmentální smlouvu v dějinách. Od jeho podpisu v roce 1987 svět výrazně omezil výrobu a používání látek poškozujících ozón — chlorfluoruhlovodíků v ledničkách, aerosolech a klimatizacích. Ozónová vrstva se začala pomalu zotavovat. Jenže nová studie MIT a mezinárodního týmu vědců publikovaná v Nature Communications ukazuje, že obnova probíhá pomaleji, než modely předpokládaly — a příčinou je výjimka zakódovaná do samotného textu protokolu: látky používané jako průmyslové suroviny, tzv. feedstocky, z jeho omezení vyňaty nebyly. A unikají do atmosféry mnohem více, než se myslelo.

Potápěč nedaleko mexického pobřeží natočil rybu soudného dne, hlístouna červenohřívého. Záběry uchvátily desítky tisíc lidí po celém světě. Pozorování této hlubinné ryby jsou totiž extrémně vzácná.

Síra je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle. Je nezbytná pro glutathion — nejdůležitější endogenní antioxidant — pro kolagen, pro detoxikaci a pro integritu buněčných membrán. Přesto se v populárním zdravotním diskurzu téměř nevyskytuje. Výzkumnice z MIT Stephanie Seneff navrhla hypotézu, která síru staví do centra: síra získaná z prostředí, horkých pramenů a sopečné geologie může hrát dosud přehlíženou roli v populačním zdraví. Vědecký základ pro část těchto tvrzení existuje. Část je spekulativní. A právě to je důvod, proč stojí za pozornost.