Příroda

Dlouho očekávané pokračování jurské série konečně vstoupilo do kin a dosavadní rekord premiérového víkendu rozlámalo s vervou tyranosaura. Za úspěchem stojí jistě i navázání na přelomový první díl z roku 1993, jehož poradcem přes dinosaury byl známý paleontolog, doktor Jack Horner z univerzity v Montaně.

Za vyhynutí mamutů mohou lidé z tzv. gravettienské kultury, kteří je lovili ve velkém. K tomuto poznatku dospěli polští vědci. Gravettienská kultura „ovládala“ v období 30 tisíc až 20 tisíc let př. n. l. velkou část dnešní Evropy a lov mamutů se tehdy stal téměř průmyslovou záležitostí. Kromě mamutího masa se totiž v masovém měřítku zpracovávaly kly i kosti. 

Včely medonosné patří k naší krajině stejně neodmyslitelně jako třeba kosi nebo duby. Tento společenský hmyz je navíc jedním z nejvýznamnějších opylovačů kvetoucích rostlin. Proto si lze jen stěží představit, že by jednou mohly úplně vymizet.

Globální oteplování Arktidy mění zásadním způsobem složení jídelníčku některých živočichů. Norští vědci zjistili, že arktičtí lední medvědi, kteří běžně loví spíše tuleně, se teď začali soustřeďovat i na delfíny a to kvůli tání ledovců, které zvířatům umožňuje cestovat i do oblastí, kde se delfíni v hojném počtu vyskytují a kam se před tím nemohli dostat. 

S úsvitem kinematografie můžeme datovat i první krůčky pravěkých stvoření po stříbrném plátně. Po celé století napomáhal film a později i televize tomu, aby se dinosauři mohli znovu procházet po Zemi. Dnes jsme plně zásobováni aspekty jejich vzhledu či chování, ale problémem zůstává, že většina těchto výkladů je mylná.

Sedíte u počítače, čas se táhne a do práce se vám nechce. Co takhle se zabavit něčím užitečnějším, než je zevlování po sociálních sítích? Unikátní projekt je zábavný, poučný a ulehčí nejenom zoologům.