Pokud budou celosvětové emise skleníkových plynů dále růst, Grónsko může být do roku 3000 bez ledu.  Jen do konce tohoto století by mohl ostrov ztratit 4,5 procenta ledu, což by zapříčinilo nárůst mořské hladiny o 33 centimetrů. Jestli bude Grónsko tím, čím je dnes, závisí jen a pouze na nás.

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.

Zapomeňte na zombie horory, tyto děsivé scénáře běžně odehrávají v říši hmyzu. Mravenci, můry, kobylky, vosy a stovky dalších druhů hmyzu se pravidelně stávají oběťmi smrtícího parazita, který se zmocní jejich těl. Hmyz začne vykazovat podivné chování a následně je usmrcen. Smrtící houba má například potenciál vyhubit celé kolonie mravenců.

Ve světě vědy častokrát platí, že nejnovější odhalení jevu, který je ve své kategorii "největší", má často jepičí život. Mnohdy totiž netrvá dlouho, než dojde na objev ještě "většího" jevu, který původního držitele prvenství pošle k šípku. Nejnovější případ aktuálně největší sopky na Zemi, havajské Mauna Loa, mezi takové situace ovšem nepatří. Dosavadní držitel rekordu, masivní vyhaslý vulkán Tamu Massif totiž o první místo přišel tak trochu vlivem vulkanologické technikálie v tom, co vlastně vulkán definuje.

Nekonečné téma společenských debat - vyšší inteligence psů, anebo koček - se dočkalo rozhřešení. Alespoň tedy do převahy části mozku obou savců. Odpovědí (alespoň částečně) poskytl dva roky starý výzkum, který zároveň posloužil jako vynikající ilustrace toho, proč je to s mezidruhovým poměřováním inteligence složité. A dokonce i to, proč inteligence není automatickou výhodou. 

Již od 19. století botanici vědí, že listy rostlin mají průduchy – stomata, které obsahují složitou vnitřní síť vzduchových kanálků. Dosud ale nebylo známo, jak tyto kanály uvnitř struktury listů fungují, aby na správná místa přiváděly stálý tok CO2 do každičké buňky plodiny. Nyní však vědci dokázali vysledovat, jak rostliny vytvářejí sítě vzduchových kanálků, které fungují jako plíce rostliny.