Příroda
Změny klimatu se do roku 2050 mohou stát existenční hrozbou pro lidstvo
24. 7. 2019
|
Radek Chlup
Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.
Takhle vypadá kvantové provázání, fyzici jej poprvé vyfotili
23. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Kolem kvantové fyziky existuje takové množství prazvláštních jevů, že nad tím nejen selský rozum občas zůstává stát. Jedním z nich je i takzvané kvantové provázání dvou částic na dálku, které dělalo problémy i Albertu Einsteinovi. Jakkoliv však sám největší fyzik 20. století mohl o kvantové fyzice pochybovat, dnes již s jistotou víme, že kvantové provázání existuje - nejnověji se jej dokonce podařilo vyfotit.
Nově objevený čínský dinosaurus chodil po dvou
22. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pro většinu dinosaurů platí, že jejich domnělá podoba vzniká z rekonstrukce části těl několika jedinců. Podobu tří čtvrtin dinosaurů známe jenom z ostatků pěti a méně kusů - a platilo to i pro druh Auroraceratops rugosus, který byl objevem v roce 2005 v poušti Gobi. Jeho podobu paleontologové odhadli na základě jediné objevené lebky. To však již neplatí - nové nálezy totiž mění, co jsme si o tomto druhu mohli jenom domýšlet. Například nově víme, že nehodil po čtyřech, ale po dvou.
Octomilky podle nového výzkumu dědí zkušenosti svých předků
19. 7. 2019
|
Jan Toman
Poznatky klasické genetiky to nemají lehké. Sotva se podařilo potlačit "lamarckistické" evoluční představy založené na dědění znaků a zkušeností získaných v průběhu života, začaly se objevovat různé seriózní doklady o výskytu takovýchto jevů v živé přírodě. Zpočátku budily dílem posměch, dílem nedůvěru. Dnes už nicméně můžeme s jistotou prohlásit, že se podobné, epigenetické, jevy v přírodě skutečně uplatňují. Nepředstavují však alternativu darwinovské evoluce, nýbrž spíše její nadstavbu.
Bahenní ostrov Zalzala Koh 'žil' jen šest let. Už opět zmizel pod hladinou moře
18. 7. 2019
|
Radek Chlup
Nic netrvá věčně, ani půda pod vašima nohama. Ostrov Zalzala Koh se v Arabském moři objevil teprve před šesti lety po velmi intenzivním zemětřesení, které si s sebou vzalo mnoho životů. Podle satelitních záběrů NASA se nyní ostrov opět vrátil pod vodní hladinou. Jde o přirozený proces dočasných ostrovů, které vznikají díky pohybu tektonických desek.
Kyanid v meteoritech bombardujících Zemi mohl přispět ke zrodu života
17. 7. 2019
|
Radek Chlup
Po spolknutí kyanidu či vdechnutí většího množství oxidu uhelnatého by se nám pěkně znepříjemnil život, protože obě látky jsou prudce jedovaté. Kyanid i oxid uhelnatý se však nacházely na meteoritech, které bombardovaly Zemi před vznikem života, a to jako sloučeniny vázané železem. Podle biochemičky Karen Smithové tyto jinak nebezpečné látky mohly přispět atomy uhlíku a dusíku ke vzniku života na naší planetě.
Včela jako základ státu? Bez nich zmizí civilizace, jak ji známe
16. 7. 2019
|
Matěj Senft
Snímky katedrály Notre-Dame v plamenech zasáhly celý svět. Krása mizející pod šlehajícími plameny. Hořící katedrála jako obraz oteplující se planety. V té zkáze však vysvitla naděje. Včely, chované v chrámu, se do jedné zachránily. Odolaly požáru, který měnil dřevo na uhel a pevný kov v horoucí lávu. Hospodaření člověka by však včely už dlouho přežít nemusely.
Narvalové a běluhy se mohou pářit, vědci potvrdili existenci jejich hybrida
15. 7. 2019
|
Radek Chlup
Už téměř třicet let se v Dánském přírodovědném muzeu nachází podivná lebka jedné podivné velryby. Nyní se vědcům z Kodaňské univerzity konečně podařilo zjistit, komu patří. Jde o hybrida běluhy a narvala, což znamená to, že se tito dva kytovci mohou pářit. Jde o první důkaz tohoto aktu, který je v přírodě naprosto jedinečný.