Přizpůsobíme plodiny klimatu, anebo začneme pěstovat kokosy?

Přizpůsobíme plodiny klimatu, anebo začneme pěstovat kokosy? S takovými bramborami v Česku raději nepočítejte. Brambora je náchylná na klimatické změny, vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost | zdroj: Profimedia.cz

Genetické úpravy zemědělských plodin, které jsou pro leckoho čirým zlem, budou ve změněných klimatických podmínkách nutné.

Nástup změn klimatu ovlivní už v příštích desetiletích zemědělství.

Někdo to může odbýt tím, že v Česku nebudeme pěstovat stejné plodiny jako dosud, ale místo toho pomeranče, olivovníky a kokosové palmy. V Rusku, Kanadě či Grónsku zase mají naději, že se jim zvětší plocha orné půdy. Obyvatelé tropických a subtropických zemí se obávají veder a sucha, podmínek nevhodných pro pěstování téměř čehokoli.

Pomůže genetika?

Řešit výživu obyvatel výměnou plodin v určité oblasti, anebo přesunem zemědělství jinam a dovozem plodin, není ideální. Proto se hledají způsoby, jak zemědělské plodiny měnícím se podmínkám přizpůsobit.

Jedním z řešení je genetické inženýrství. Ačkoli pro mnoho konzumentů je dnes nálepka "GMO" čirým zlem, vědecký svět má o transgenních plodinách jasno – při vhodném zacházení a dobře nastavených regulacích jsou nejen bezpečné, ale zásadní pro výživu lidstva.

profimedia-0306566251 gmo upr Genetické úpravy mohou rostliny přizpůsobit změněnému klimatu | zdroj: Profimedia.cz

Jenže ani úprava plodin pro klimatické podmínky zítřka nebude zřejmě tak snadná, jak mnozí doufali. Naznačuje to nová studie, podle které sice můžeme vytvořit rezistentnější plodiny – ale bude to něco stát.

Tým Antoni Garcia-Moliny a Daria Leistera z Mnichovské univerzity vycházel ze čtyři roky starého výzkumu, kterému se podařilo genetickou úpravou dosáhnout účinnou fotoprotekci (ochranu před škodlivými účinky slunečního záření) u rostlin tabáku. Nadbytečné světlo dokázal tabák vstřebat do vlastní hmoty.

Pokud by stejně reagovaly všechny rostliny, byla by to výborná zpráva. Hypoteticky by to znamenalo, že nové teplejší klima s větší intenzitou slunečního záření by mohlo zvýšit výnosy.

Bohužel, nový výzkum ukázal, že tato prospěšná reakce není vlastní všem rostlinám. Výzkumníci nastavili podporou fotoprotekčních enzymů podobnou ochranu u huseníčku rolního, tradiční modelové rostliny při studiu molekulární genetiky rostlin.

Také tentokrát se huseníček dovedl adaptovat dobře – ale stálo ho to část růstu. Budou-li stejně reagovat i další zemědělské plodiny, sníží se výnosy

"Naše práce jasně ilustruje, že pěstování rostlin lépe přizpůsobených novým podmínkám nebude snadné," sdělil ve vyjádření Leister. "Ve skutečnosti může vyšší úroveň fotoprotekce narušit fungování dalších mechanismů, které jsou důležité pro růst rostlin."

Jsme teprve na začátku

To neznamená, že vědci si nedokážou se zmíněným problémem poradit. Genetické úpravy rostlin jsou na počátku. Vždyť teprve předloni se podařilo rozluštit genom pšenice.

A vyšší teplota či větší míra jasu nebudou jedinými faktory budoucího světa – mezi ty další bude patřit zřejmě i vyšší podíl oxidu uhličitého. Prozatím je tak jasné jenom to, že budoucí šlechtitelé-genetici a patrně i zemědělci to budou mít zase o něco složitější.

 

Zdroje:
Nature Plants