Však to znáte: v práci na vás číhá hned několik úkolů zároveň a váš stres vystřeluje nahoru. Spolu s ním nahoru míří i hladiny kortizolu a adrenalinu. Oba tyto hormony posilují tělo během zátěžových situací, ale pokud jsou takové situace spojeny s příjmem nových podnětů, zvedá se i produkce dopaminu – látky, obstarávající příjemné pocity.

Vzniká tak začarovaný kruh, kdy je zatížený mozek paradoxně odměňován „přepínáním“ mezi různými úkoly a zájmy. Soustředění se v tu chvíli vytrácí a je nahrazeno přeskakováním od jedné věci k jiné, čímž se celý proces zacyklí.

Aby toho nebylo málo, tzv. prefrontální korové oblasti mozku jsou obecně náchylné k upoutání pozornosti na něco nového a s chutí skočí po čemkoli, co vás nasměruje pryč od již naťuknutých problémů.

zdroj: B. Hernandez Těmto nastavením v našem mozku jde moderní doba na ruku. Zatímco dříve bylo normální nezvedat telefon, pokud jste zrovna dělali něco jiného, případně ho namísto kapsy měli hezky pěkně na stole v předsíni, dnes se od člověka očekává neustálá dostupnost a otevřenost záplavě podnětů, které společnost i technologie vytváří.

Profesor Glenn Wilson z londýnské Gresham College říká výše uvedenému stavu infománie a ve svém výzkumu odhalil, jak málo stačí k tomu, aby multitasking srazil výkon vašeho mozku. Podle Wilsona i jeden nevyřízený mail, čekající ve schránce, sníží IQ respondenta, soustředícího se na jiný úkol, o 10 bodů.

A tím špatné zprávy nekončí, naopak. Neurovědci z kalifornského Stanfordu dospěli k závěru, že během multitaskingu se nové informace ukládají do nevhodných částí mozku, kde nejsou správně zařazeny a je proto obtížnější je později vydolovat zpátky.

Řešení? Přestat si namlouvat, že lze multitasking účinně zvládat – jde totiž o podobnou iluzi, jako když si drogově závislý člověk nebo gambler říkají, že mají svou neřest pod kontrolou.