Celosvětové tlaky společnosti na bezchybný pracovní výkon, dosažitelnost 24 hodin denně roztáčejí ve spojení s osobními ambicemi nebezpečnou spirálu stresu. Má dopady nejen na naši psychiku, ale i na ekonomiku.

Americký institut stresu odhaduje, že jen ekonomika Spojených států přichází kvůli stresu ročně o 300 miliard dolarů vinou snížené produktivity. Podle průzkumu cestovní kanceláře Expedia se po dovolené cítí odpočatě jen 53 procent lidí.

V západních zemích se říší takzvaný "sobotní syndrom", záhadné přepadnutí nemoci ve volném čase. Není však způsobený strachem z marodění zadarmo, ale náhlým polevením stresu z pracovního týdne. Člověk se den a půl vyleží, dá se dohromady a v neděli večer začne opět stresové kolečko. Syndrom vyhoření je ve společnosti častým jevem a v Japonsku dokonce povýšeným na nejvyšší level – takzvané karoshi, neboli smrt vyhořením.

Pak jsou tu ale lidé, kteří se v pondělí vrací do práce s elánem a nabití pozitivní energií. Čím to je, že jednoho člověka dva dny nakopnou, zatímco druhý se vrací jako spráskaný pes?

"Když si domů přinášíte stres spojený s prací, pokračují u vás stejné fyziologické reakce jako v práci. Pokud trvají, není to pro vás dobré," říká Jennifer Ragsdalová, psycholožka na Tulské univerzitě v Oklahomě. Podle ní není ale důležité srovnávat víkendové činnosti, ale spíš to, jak na ně různí lidé reagují.

Dovolená? Děs, po návratu mě čeká tolik práce!

Tématem víkendového (ne)odpočinutí se zabývá pět let. Vypracovala studii, při níž požádala 183 dobrovolníků z různých odvětví, aby v neděli večer pravidelně popisovali, jak trávili víkend a jak se na konci cítili.

Aktivity byly rozdělené na méně namáhavé (například sprcha) či spojené s prací (papírování, odpovídání na maily, …). Kromě toho měli účastníci sepsat své pocity – dostali seznam pozitivních (například nadšení, zainteresování) a negativních (úzkost, nevolnost, zoufalství, …) a měli určit, jak se většinou cítili.

Podle očekávání ze studie vzešlo, že skupina, u níž převažovaly pozitivní emoce, měla menší problém vymanit se z pracovního stresu a vypnout.

Naopak lidé s vysokou úrovní "negativního efektu" – tedy lidé náchylnější ke vzteku a frustraci a kteří mají tendenci vidět věci v horším světle – měli problém si odpočinout. Jejich mozek nevypnul ani při nenáročných činnostech jako třeba sledování televize.

Podle psycholožky Jane Clarkové může být pro některé lidi snaha uvolnit se naopak kontraproduktivní. "S vědomím, že neotevřeli mail dva týdny a čeká je tak spousta práce, pro ně může být odpočinek ještě víc stresující," tvrdí Clarková.

Bojovat se stresem se dá aktivním odpočinkem

I s tím se ale dá podle kariérní koučky Corrine Millsové bojovat. "Některým lidem prostě nedělá dobře sedět v temné místnosti a odpočívat, potřebují dělat něco aktivnějšího," říká. Doporučuje lidem, aby se zkusili poohlédnout po nějakém vhodném sportu – třeba jako jóga, běh nebo stačí třeba jen procházka po parku, u kterého se mozek alespoň pár minut vypnout.

Podle Ragsdalové nejsou ztraceni ani lidé, kteří spadají do kategorie negativistů. Stačí se jen naučit myslet trochu jinak. Doporučuje naučit se obrátit své negativní myšlenky v pozitivní a cíleně se snažit vidět svou práci pozitivně, spíš než jen vnímat její špatné stránky. 

Studie prokázaly, že přijetím tohoto postoje lze snížit riziko vyhoření a už po šesti měsících se díky němu zvýší naši iniciativa, kreativita a schopnost spolupráce. Navíc se člověk naučí konečně si užívat volno a vracet se tak do práce odpočatý.