On brzy vstává, aby se šel osprchovat. Ji budí noční můry a nemůže usnout, protože ji pronásledují chmurné myšlenky. Příčiny jsou různé, ale výsledek je stejný: po pětašedesátém roce se spaní stává stále více jakousi překážkovou dráhou. Uvedli to experti z Italské společnosti pro gerontologii a geriatrii (SIGG).

Zdůraznili, že mezi pohlavími jsou rozdíly: například muži v sedmi procentech případů nemohou usnout, protože se večer přejedli, a to je třikrát více než v případě žen. Ženy zase špatně spí kvůli bolestem různého původu, které se u nich vyskytují více než u mužů.

"Odlišnosti nezávisejí tolik na hormonech, protože po menopauze jsou mezi mužem a ženou menší rozdíly, způsobené například progestiny, jejichž pokles způsobuje nespavost u žen kolem padesátky," uvádí předseda SIGG Antonelli Incalzi.

Potíže se spánkem u obou pohlaví mají různé biologické příčiny: u starých mužů to bývají problémy s prostatou a močovými cestami, a to vysvětluje, proč se sedm procent mužů budí, protože potřebuje jít na toaletu.

Ženy naopak více trpí úzkostmi a depresemi, a proto jich tolik spí neklidně kvůli chmurným myšlenkám, navíc více trpí nemocemi jako je artritida a artróza, které vyvolávají bolesti a zhoršují spánek.

Počet hodin spánku se moc nemění, zato jeho kvalita ano

Příčiny jsou různé, ale výsledek stejný: staří lidé spí špatně. Nejde ani tolik o menší počet prospaných hodin, jako spíše o kvalitu spánku. S věkem se například snižuje synchronizace biologických hodin s cyklem světlo-tma a stále častěji se stává, že lidé usnou i přes den.

Celkový počet prospaných hodin se příliš nemění, ale staří lidé mají pocit, že jsou nevyspalí. Po pětašedesátém roce života se fyziologicky snižuje doba spánku nezbytná k tomu, aby se člověk cítil dobře, ale jen nepatrně. Pro dospělé se doporučuje sedm až devět hodin spánku, přičemž minimální doba spánku potřebná k tomu, aby se člověk cítil dobře, je šest hodin. U starých lidí se potřeba spánku pohybuje mezi sedmi a osmi hodinami a doba spánku by neměla klesnout pod pět hodin.

"Ve třetím věku je spánek roztříštěný a lidé se častěji budí. Snižuje se schopnost hlubokého spánku, který nám dává do dalšího dne síly a způsobuje, že se cítíme odpočatí. Jde o spánek s pomalými vlnami, který působí na neurofyziologické mechanismy spojené s pamětí a kognitivními procesy. Spánek je jedním z fyziologických jevů, který se v průběhu života nejvíce mění, a ztráta neuronů, k níž s věkem dochází, ovlivňuje spojení mezi mozkovými buňkami, které jsou klíčové pro produkci pomalých vln. Proto je spánek starého člověka méně hluboký a roztříštěný," uvádí prezident Italské asociace pro výzkum spánku Raffaele Ferri.

Dopady na zdraví

U starých lidí znehodnocují spánek různé nemoci. Jsou to bolesti klubů, ale také dýchací choroby, jako je bronchitida či astma, ale i spánková apnoe, kdy se v noci zastaví dech, parasomnie nebo syndrom neklidných nohou. Tento syndrom například u žen způsobuje, že umírají téměř o dvacet let dříve než ti, kdo jím netrpí, uvádí Antonelli Incalzi.

Nekvalitní spánek má těžké dopady na zdraví. Typickými známkami je ospalost přes den, depresivní nálada, snížení paměti a schopnosti soustředění. Nikoli náhodnou jsou všechny neurodegenerativní choroby starých lidí, které vedou k přílišné ztrátě neuronů, provázeny poruchami spánku.

Zvyšuje se rovněž riziko pádu: staří lidé si mohou způsobit zlomeniny, které je obtížné napravit, a ty jsou často předzvěstí celkového úpadku. "A to už nemluvíme o kvalitě života: odpovídající spánek je nezbytný k tomu, abychom se cítili dobře," říká Antonelli Incalzi.