Proč ve stáří lidé špatně spí?

- Člověk autor: red

Pouhých třicet procent mužů a dvacet procent žen ve třetím věku může prohlásit, že se jim dobře spí. Zbytek se většinu noci převaluje, nemůže usnout nebo se opakovaně budí. Jaké jsou příčiny nekvalitního spánku seniorů?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

On brzy vstává, aby se šel osprchovat. Ji budí noční můry a nemůže usnout, protože ji pronásledují chmurné myšlenky. Příčiny jsou různé, ale výsledek je stejný: po pětašedesátém roce se spaní stává stále více jakousi překážkovou dráhou. Uvedli to experti z Italské společnosti pro gerontologii a geriatrii (SIGG).

Zdůraznili, že mezi pohlavími jsou rozdíly: například muži v sedmi procentech případů nemohou usnout, protože se večer přejedli, a to je třikrát více než v případě žen. Ženy zase špatně spí kvůli bolestem různého původu, které se u nich vyskytují více než u mužů.

"Odlišnosti nezávisejí tolik na hormonech, protože po menopauze jsou mezi mužem a ženou menší rozdíly, způsobené například progestiny, jejichž pokles způsobuje nespavost u žen kolem padesátky," uvádí předseda SIGG Antonelli Incalzi.

Potíže se spánkem u obou pohlaví mají různé biologické příčiny: u starých mužů to bývají problémy s prostatou a močovými cestami, a to vysvětluje, proč se sedm procent mužů budí, protože potřebuje jít na toaletu.

Ženy naopak více trpí úzkostmi a depresemi, a proto jich tolik spí neklidně kvůli chmurným myšlenkám, navíc více trpí nemocemi jako je artritida a artróza, které vyvolávají bolesti a zhoršují spánek.

Počet hodin spánku se moc nemění, zato jeho kvalita ano

Příčiny jsou různé, ale výsledek stejný: staří lidé spí špatně. Nejde ani tolik o menší počet prospaných hodin, jako spíše o kvalitu spánku. S věkem se například snižuje synchronizace biologických hodin s cyklem světlo-tma a stále častěji se stává, že lidé usnou i přes den.

Celkový počet prospaných hodin se příliš nemění, ale staří lidé mají pocit, že jsou nevyspalí. Po pětašedesátém roce života se fyziologicky snižuje doba spánku nezbytná k tomu, aby se člověk cítil dobře, ale jen nepatrně. Pro dospělé se doporučuje sedm až devět hodin spánku, přičemž minimální doba spánku potřebná k tomu, aby se člověk cítil dobře, je šest hodin. U starých lidí se potřeba spánku pohybuje mezi sedmi a osmi hodinami a doba spánku by neměla klesnout pod pět hodin.

"Ve třetím věku je spánek roztříštěný a lidé se častěji budí. Snižuje se schopnost hlubokého spánku, který nám dává do dalšího dne síly a způsobuje, že se cítíme odpočatí. Jde o spánek s pomalými vlnami, který působí na neurofyziologické mechanismy spojené s pamětí a kognitivními procesy. Spánek je jedním z fyziologických jevů, který se v průběhu života nejvíce mění, a ztráta neuronů, k níž s věkem dochází, ovlivňuje spojení mezi mozkovými buňkami, které jsou klíčové pro produkci pomalých vln. Proto je spánek starého člověka méně hluboký a roztříštěný," uvádí prezident Italské asociace pro výzkum spánku Raffaele Ferri.

Dopady na zdraví

U starých lidí znehodnocují spánek různé nemoci. Jsou to bolesti klubů, ale také dýchací choroby, jako je bronchitida či astma, ale i spánková apnoe, kdy se v noci zastaví dech, parasomnie nebo syndrom neklidných nohou. Tento syndrom například u žen způsobuje, že umírají téměř o dvacet let dříve než ti, kdo jím netrpí, uvádí Antonelli Incalzi.

Nekvalitní spánek má těžké dopady na zdraví. Typickými známkami je ospalost přes den, depresivní nálada, snížení paměti a schopnosti soustředění. Nikoli náhodnou jsou všechny neurodegenerativní choroby starých lidí, které vedou k přílišné ztrátě neuronů, provázeny poruchami spánku.

Zvyšuje se rovněž riziko pádu: staří lidé si mohou způsobit zlomeniny, které je obtížné napravit, a ty jsou často předzvěstí celkového úpadku. "A to už nemluvíme o kvalitě života: odpovídající spánek je nezbytný k tomu, abychom se cítili dobře," říká Antonelli Incalzi.

Tagy: spánek senioři duševní zdraví nemoci a nákazy zdraví a životní styl věda a poznání

Zdroje: ČTK,Corriere della Sera