Většina z nás má v těle pouze jedna játra. Pokud jsou vážně poškozena zbývá jen transplantace. Ne každý pacient se jí však musí dočkat, protože jater vhodných pro transplantaci je žalostně málo.

Společnost LyGenesis nabízí řešení: vypěstovat minijátra v lymfatických uzlinách pacienta, kam předtím vpíchnou jaterní buňky z darovaných jater, které jako celek nejsou vhodné pro transplantaci.

Výsledky průlomového experimentu budeme znát do dvou let, informuje magazín MIT Technology Review.

Začalo to u myší

První dobrovolník má terapii podstoupit už v nejbližších týdnech, a bude-li mít štěstí, dočká se díky ní nových jater. A možná víc než jedněch. Malé verze orgánu mu vyrostou v lymfatických uzlinách.

Za experimentem stojí firma LyGenesis, která vznikla díky objevu, k němuž výzkumníci dospěli mimoděk před 10 lety, kdy zkoumali, jak se mohou v těle pohybovat jaterní buňky.

Do sleziny myší s jaterním onemocněním tehdy vpichovali kmenové buňky. Zjistili, že buňky byly schopny migrovat ze sleziny do jater. Aby dále prozkoumali, zda mohou migrovat i z jiných orgánů, vstříkli vědci jaterní buňky na různá místa v těle myší.

Pokus přežil jen malý počet hlodavců, ale když poté Eric Lagasse a jeho spolupracovníci prováděli pitvu, zjistili, že uvnitř lymfatických uzlin z doručených buněk vyrostla „minijátra“.

Tak vznikl nápad regulovat jejich růst tak, aby to organismus nezahubilo. Po úspěších u dalších myší, psů a prasat je na řadě test s lidmi.

Pryč s chirurgií, postačí injekce

Lagasseho metoda by mohla pacientům pomoci bez chirurgického zákroku - buňky se zavedou do těla jednoduše injekcí. A metoda by také pro svou jednoduchost byla levná.

Minijátra mohou vyrůst také u menšího množství buněk – bylo by tedy možné využít orgány, které by jinak byly vyřazeny, a to od více příjemců. Vědci počítají s tím, že z jednoho orgánu by mohli poskytnout minijátra pro 75 dalších pacientů.

Tým LyGenesis bude nyní zkoušet léčbu na 12 pacientech s konečným stádiem onemocnění jater, kteří nemají nárok na transplantaci jater.

Minijátra jim postupně mají vyrůst v různých lymfatických uzlinách. V případě problémů v jedné z nich tak bude snazší experiment u pacienta přerušit.

Kvůli tomu, že kmenové buňky budou pocházet od různých dárců, budou jejich příjemci muset brát také imunosupresiva, aby jejich vlastní imunita na nové buňky nezačala útočit. Vědci ale pracují také na budoucí verzi terapie, která by nutnost imunosupresiv zmenšovala.

Jaké orgány si přejete pěstovat?

„Je to velmi slibné,“ cituje server MIT Technology Review bioložku Valerie Gouon-Evansová, která se na výzkumu nepodílí, „jsem opravdu nadšená, že se tato myšlenka dostává do klinické praxe.“

Lymfatické uzliny bývají přirozeným domovem rychle se dělících buněk, i když to jsou obvykle buňky imunitního systému. Úspěch terapie LyGenesis může znamenat, že v lymfatických uzlinách by mohly časem vyrůstat různé miniorgány.

Tým už zkoumá využití lymfatických uzlin také k pěstování nových brzlíků, ledvin a slinivek.