Evoluce bývá spojována se vznikem nových druhů a s jejich zdokonalováním. U člověka bývá popisována touto ilustrací:

Stádia evoluce - muž. | zdroj: Profimedia

Pro genderovou vyváženost přidáváme ještě tento obrázek:

Stádia evoluce - žena. | zdroj: Profimedia

Dokážete si představit, že bychom my lidé odmítli pokrok a vyrazili zpátky? Jinými slovy, že bychom nepostupovali zleva doprava, ale zprava doleva a vrátili se do jeskyní?

Použij, nebo zahoď

Tvor žijící před více než 518 miliony let to udělal. Odmítl pokrok. Nepotřeboval se zdokonalovat, ani hýbat. A tak zůstal pouhým červem. Odhodil (samosebou nevědomky) nohy, kterými ho Matka příroda během evoluce vybavila, a přichytil se napevno k mořskému dnu a zalezl do své „osobní jeskyně“ - do ochranné trubice.

Takovému postupu se říká zpětná (reverzní) evoluce a zmíněného červa rodu facivermis vědci pokládají za nejstarší známý případ tohoto vzácného jevu.

Facivermis - živočich, který se přichytil na mořském dně a zalezl do ochranné trubky. | zdroj: Profimedia Červ se pro zpětnou evoluci rozhodl jednoduše proto, že nohy nechtěl používat. Nepotřeboval je k tomu, aby se uživil. Podle hesla „použij, nebo zahoď“ se tedy vyvinul v primitivnějšího živočicha bez nohou, který dřepí na mořském dně.

„Obecně vidíme organismy vyvíjející se od jednoduchého těla ke komplexnějšímu, občas však můžeme spatřit opak,“ řekla webu Eurekalert paleobioložka Siao-ja Mayová z Exeterské univerzity na jihozápadě Anglie.

Mayová byla součástí vědeckého týmu, který zkoumal fosilie facivermise nalezené v Číně. Jejich analýza byla publikována v magazínu Cell.

Odhazovali nohy i křídla

Vědci předpokládají, že mnohobuněčný život vznikl v období nazývaném ediakara, které začalo před 635 miliony lety. Rozčleňovat se však začal až v éře kambrijské, která započala před 541 miliony lety. Do této doby spadá i popisovaný červ.

Kambrijští tvorové byli většinou podivnými koulemi, u nichž se vyvíjely oči, páteř, hlava, dvoustranná symetrie i nohy.

Ne každé stvoření, které vyvine určitou část těla, ji však potřebuje navždy. Příkladem mohou být hadi, kteří původně měli nohy, ale nakonec je ztratili, protože vyvinuli jiný způsob pohybu, který jim vyhovoval líp.

Dalším příkladem jsou pakobylky. U nich se vyvinula křídla. Později zase zmizela.

Fosílie červa, který ztratil nohy. | zdroj: kredit-Franz Anthony

Popisovaný facivermis, jak je patrné z fosilií objevených v Číně, měl devět centimetrů dlouhé tělo s cibulkovitým spodkem, háčky kolem konečníku a na vrcholu poblíž hlavy pět párů chmýřovitých končetin.

Poté, co, se zachytil na dně, žil podobně jako moderní vláknonošci. To znamená, že se nehýbal. Proto mu jeho dolní končetiny k ničemu nebyly a druh je časem přestal mít úplně.

Proč se hýbat, když potrava přitéká?

„Většina z jeho příbuzných měla tři až devět sad dolních končetin pro chůzi, ale naše nálezy naznačují, že facivermis zůstával na místě a pomocí horních končetiny filtroval potravu z vody,“ řekl k závěrům výzkumu jeho vedoucí paleobiolog Richard Howard z Exeterské univerzity.

Analýza vědců dospěla k závěru, že facivermis byl lobopodie. Lobopodie mají dva odlišné druhy nohou. Delší používají k uchopení na přední části těla a kratší vzadu na lezení.

„Facivermis byl vzácným raným kambrijským příkladem sekundární ztráty, kterou se přizpůsobil vysoce specializovanému životnímu stylu vláknonošců,“ píší vědci ve studii.