Evoluce dvojvaječná dvojčata nevymyslela. Proč se tedy rodí?

21. 8. 2021 – 16:27 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Evoluce dvojvaječná dvojčata nevymyslela. Proč se tedy rodí?
zdroj: Profimedia

Až donedávna to byla jedna z nezodpovězených evolučních hádanek. Teď už vědci chápou, proč se rodí i neidentická dvojvaječná dvojčata.

Evoluce nás učí, že organismy se vyvíjejí. Tento vývoj má své příčiny, kterým se snažíme porozumět. Postupně se to daří.

Tým australských, amerických a britských biologů a matematiků například dokázal přijít na kloub tomu, proč evoluce u stárnoucích žen usnadňuje vznik dvojvaječných dvojčat. Své poznatky zveřejnil v žurnálu Nature Ecology & Evolution.

Dvojčata jsou riziko

Připomeňme si, že známe dvojčata dvojího druhu:

1)      Jednovaječná (monozygotická), která vzniknou, když jedna spermie oplodní jedno vajíčko a zárodečná buňka se potom rozdělí na buňky dvě.

2)      Dvojvaječná (dizygotická), nazývaná také bratrská, která se vytvoří, když ženě dozrají dvě vajíčka a každé z nich oplodní jiná spermie.

profimedia-0102729139 Embrya dvojvaječných (dizygotických) dvojčat ve věku dvaceti týdnů na snímku z 3D ultrazvuku. | zdroj: Profimedia

V prvním případě mají dvojčata stejné pohlaví a stejný genetický základ. Jsou si podobná, často k nerozeznání, a mají stejnou krevní skupinu.

Ve druhém případě má každé dítě vlastní genetický základ. Vzhledem si přitom takové děti nejsou o nic podobnější než běžní sourozenci.

Obsáhlý soubor dat, který vědci shromáždili, potvrdil, že rozdělení oplozeného vajíčka, kterým vznikají identická jednovaječná dvojčata, je nahodilým jevem. Není dědičný, ani nesouvisí s věkem matky.

Výskyt dvojvaječných dvojčat se naopak mění s věkem matky a je dědičný. Matky k němu mají genetické předpoklady.

V případě dvojvaječných dvojčat je tedy nasnadě otázka, proč je evoluce nevypnula. Vždyť vícečetné těhotenství představuje vyšší riziko pro matku i děti. Hrozí ztráta těhotenství a předčasný porod. I porod bývá komplikovanější, což dělá problémy v zemích s nízkou úrovní zdravotní péče.

Strategie dvojnásobku

Vědci pomocí statistických dat a simulací zjišťovali, jaký dopad na porodnost má to, zda ženám během cyklů dozrává jedno vajíčko nebo vajíčka dvě (případně víc).

Zjistili přitom, že ženy, jejichž vaječníky během stárnutí začaly při ovulaci uvolňovat místo jednoho dvě vajíčka, měly nakonec víc dětí než ty, které uvolňovaly stále dvě vajíčka (anebo jedno). To podle badatelů naznačuje, že přirozený výběr dává přednost nevědomému přechodu z menstruačního cyklu, při kterém dozrává jedno vajíčko, do cyklu, kdy dozrávají dvě vajíčka.

Šance, že oplodněné vajíčko povede k narození dítěte se s věkem žen snižuje. Přechod na více vajíček proto zvyšuje šanci, že alespoň jedno bude oplodněno.

„Zdvojnásobit počet vajíček je tedy ideální strategií, která však nemá vést k dvojvaječným dvojčatům, ta jsou jen jejím nezamýšleným a náhodným důsledkem,“ píšou vědci v závěru své studie.

Pozdější mateřství = více dvojčat

Nyní se na světě každý rok narodí více než 1,6 milionu párů dvojčat. Dvojčetem je tedy zhruba každé čtyřicáté novorozeně, což je nejvíce v historii.

Ze studie odborníků z Oxfordské univerzity a Radboudovy univerzity v Nizozemsku publikované v odborném časopise Human Reproduction přitom vyplývá, že míra výskytu identických dvojčat stvořených z jednoho vajíčka zůstává zhruba stejná. Kategorií, ve které počty dvojčat rostou, děti narozené z umělého oplodnění a zmíněná – dvojvaječná dvojčata.

Důvodem jsou časté odkládání mateřství do pozdějšího věku – a ženy po třicítce mají větší šanci, že přirozeně počnou dvojvaječná dvojčata.

Zdroje:
Nature Ecology & Evolution, Human Reproduction

Nejnovější články