Tým Christophera Henshilwooda z norské Univerzity v Bergenu se ve spolupráci s jihoafrickými kolegy  artefaktem zabýval posledních sedm let. Předmět byl původně nalezen v roce 2011 během vykopávek jihoafrické archeologa Luca Pollarola, do Norska se však dostal později v rámci analýzy. S využitím elektronového mikroskopu, laseru a dalších metod bylo odhaleno, že linie na kameni nevznikly přirozenou cestou, ale jde o přírodní barvivo červený okr, často používané během u prvních projevů primitivního umění. 

Výzkumníci se následně jali detektivně rekonstruovat celý potenciální proces kresby prvního známého znaku - znovu vytvořili přírodní barvivo, upravili dřívko do jednoduchého štětce a pokreslili srovnatelný typ kamene. Mohli tak srovnat několik možných metod kresby nebo malby. Ve výsledku práce naznačuje dvě významné vlastnosti související s předmětem.

Zaprvé šanci, že se jednalo spíše o kresbu, nikoliv malbu - oba termíny mohou znít jako synonyma, kresba však může vznikat za sucha, zatímco malba potřebuje na uschnutí čas. To z kresby činí užitečnější a rychlejší prostředek komunikace.

Srovnání s moderní rekonstrukcí rovněž naznačuje, že pokreslený kus kamene byl dříve součástí větší, hladší struktury, která později zkolabovala. Nejde přitom o jediný náznak, že vyjevený symbol byl mezi obyvateli jeskyně populární a byl nakreslen vícekrát.

První svého druhu?

"Jeskyně Blombos je velmi významná archeologická lokalita," komentuje nález archeoložka Michaela Rejnková, "V předešlých letech zde vědci mimo jiné objevili jednu z nejstarších rytin v kameni, nyní pak nejstarší abstraktní kresbu na kamenném úštěpu."

Zdejší předměty jsou datovány do střední doby kamenné, čili éry před 70 až 100 tisíci lety. Jak dále říká Rejnková, všechny nálezy z jeskyně Blombos vznikly rukou Homo sapiens, tedy přímým předkem nás, Homo sapiens sapiens (oba poddruhy lze nicméně zastřešit i obecnou škatulkou Homo sapiens). 

"To ovšem není to jediné, co je spojuje," pokračuje Rejnková. "Oba nálezy mají podobný motiv, který je tvořen z několika linií, jež se vzájemně protínají. Můžeme se domnívat, že tato nově objevená kresba znázorňuje jakýsi symbol či značku."

Uvážíme-li, že předešlé nejstarší nálezy lidského umění z francouzské jeskyně Chauvet, španělské jeskyně El Castillo nebo indonéské jeskynní sítě Maro jsou datovány maximálně 42 tisíc let nazpět, znaky z jihoafrické jeskyně Blombos posouvají počátek nejen malby symbolů, ale i abstraktního myšlení znatelně dál do minulosti. 

Ne všichni archeologové jsou přesvědčeni, že nakreslené znaky z jeskyně Blombos musejí nést nějaký hlubší význam, někteří dokonce naznačují, že symboly mohly vzniknout náhodou - totiž při drcení barviva do prášku. Ačkoliv výzkum stále není všeobecně přijat, je pravděpodobné, že dílo vzniklo úmyslně.Teprve další objevy z Blombos či dalších nalezišť nám ale mohou povědět více. 

Jak Rejnková dodává, co ovšem kresba doopravdy mohla skutečně představovat, se pravděpodobně s jistotou nikdy nedozvíme.

Výzkum potenciální kresby byl publikován v Nature.