Rusko staví vlastní orbitální stanici. Její první modul má být hotov v roce 2025.

„Na prvním, základním modulu nové ruské orbitální služební stanice se už pracuje. Kosmické korporaci Eněrgija jsme dali úkol zajistit v roce 2025 jeho připravenost k vypuštění na oběžnou dráhu,” oznámil na sociální síti Telegram ředitel kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

Informaci Rogozin doplnil na svém twitterovém účtu videem zachycujícím práci v korporaci Eněrgija na vědecko-energetickém modulu (NEM) budoucí stanice.

Первый базовый модуль для новой российской орбитальной служебной станции уже в работе. Ракетно-космической корпорации "Энергия" поставлена задача в 2025 году обеспечить его готовность к запуску на целевую орбиту. pic.twitter.com/CYa5o7yk4y

— РОГОЗИН (@Rogozin) April 20, 2021

Agentura Interfax připomněla, že vedle informací o vlastní ruské vesmírné stanici se neustále opakují úvahy o odchodu Ruska z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), což souvisí se zhoršováním technického stavu ruské části komplexu.

Kdy skončí ISS?

Náměstek hlavního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov loni v říjnu upozornil, že specialisté korporace předpokládají, že po roce 2025 začnou četné prvky na palubě ISS lavinovitě vypovídat službu.

Rogozin nicméně označuje úvahy o konci využívání ISS po roce 2025 za předčasné. Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto data.

Tento týden v pondělí šéf Roskosmosu řekl, že zatím Rusko neplánuje omezovat program experimentů na Mezinárodní vesmírné stanici před tím, než bude uvedena do provozu ruská orbitální stanice.

Budou létat nad 'svou' Arktidou

Rusové už dříve měli vlastní orbitální stanici Mir (Мир). Byla to první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze Země. Fungovala od roku 1986. Zanikla po patnácti letech.

Stavbu nové vlastní stanice oznámilo Rusko už v roce 2015 a práce na ní měly původně začít  v roce 2017. Podle tehdejších výroků představitelů Ústředního výzkumného ústavu strojírenství se stanice měla stát klíčem k operacím ruských kosmonautů ve vesmíru do roku 2050 včetně jejich výprav na Měsíc.

Nová stanice by měla být umístěna na orbitě tak, aby prolétávala nad 90 procenty povrchu Ruska a arktického šelfu, na který si dělá ruské vedení nárok. ISS létá pouze nad pěti procenty území Ruska, což Rusové nelibě nesou.

Od Ameriky a Evropy k Číně

Ruská agentura Interfax napsala, že podle předběžných propočtů může být na vybudování ruské vesmírné stanice do roku 2030 vyčleněno kolem pěti až šesti miliard dolarů (přibližně 107 až 129 miliard korun). Jiný „informovaný zdroj” ale minulý týden tvrdil, že projekt ani financování této stanice ještě nejsou schválené a Rogozin si ve středu na valné hromadě Ruské akademie věd postěžoval, že Roskosmos postrádá prostředky, které byly vydávány na kosmonautiku v sovětském období.

Nedostatek financí je nejspíš v pozadí plánu postavit vědeckou stanici na Měsíci spolu s Číňany. Rogozin o tom už podepsal memorandum s ředitelem čínské vesmírné agentury Čang Kche-ťienem.

„Mezinárodní vědecká stanice může vzniknout na povrchu Měsíce, případně na oběžné dráze okolo něj,“ napsal deník list Kommersant a připomněl Rogozinův výrok, že Rusko pokládá Čínu za hlavního partnera při výzkumu Měsíce.

Jak oba zmíněné projekty dopadnou, je však ve hvězdách.