S pandemií pravých neštovic bychom bojovali deset let

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci.

Na pravé neštovice umíraly miliony lidí

Na pravé neštovice umíraly miliony lidí,zdroj: Profimedia.cz

Tvrdí to projekce šíření choroby z dílny profesorky Rainy MacIntyrové z Kirbyho institutu na UNSW Sydney. Ta ze známých informací o šíření pravých neštovic nasimulovala scénář jménem cvičení Mataika, jenž vycházel z možnosti bioteroristického útoku pravými neštovicemi na relativně odlehlé místo - tichomořský ostrov Fidži.

Simulace operuje s několika možnostmi reakce místních i světových zdravotnických institucí. Scénář nejčernější je však zároveň i tím nejvíce reálným. Pravé neštovice nejsou na světě ohrožením už víc než půlstoletí. Studie MacIntyrové proto předpokládá, že by trvalo až dva týdny, než by si zdravotnické organizace na Fidži vůbec uvědomily závažnost situace a provedly náležitou analýzu "neznámé" choroby. Co by následovalo, by byla panika.

Ze simulace vyplývá, že souběžně by proti sobě stály dva procesy - reakce mezinárodních institucí, zejména Světové zdravotnické organizace (WHO), a spolu s tím další šíření nemoci v regionu. Zatímco WHO by zahájilo rozbor choroby pro případnou tvorbu vakcíny, a spolu s tím by na ostrov začalo dovážet vakcíny existující, zdravotníci na Fidži by pod náporem začali kolabovat.

Lze očekávat, že zhruba polovina populace by kvůli šíření konspiračních teorií vakcínu odmítla, i kdyby byla k dispozici. Nepomohly by tomu ani mnohé rozšířené mýty související s chorobou - vzdor podobným názvům například pravé a plané neštovice nejsou způsobeny příbuznými viry. Prodělání planých neštovic tak proti pravým neštovicím nijak nechrání. Někteří nemocní by se naopak v panice snažili utéct mimo ostrov. Zásoby vakcíny proti pravým neštovicím jsou momentálně poměrně limitované - malým počtem disponují zřejmě ozbrojené složky, civilní organizace však nemají žádné vakcíny. Další šíření choroby by proto bylo závislé na tom, jak dobře by se dařilo situaci řešit na Fidži. A jak dobře by spolu komunikovaly instituce.

Vzhledem k tomu, že studie ovšem vychází ze scénáře, že prvotní nákaza by byla dílem bioteroristů, vychází také z možnosti, že v průběhu epidemie na Fidži by proběhl i útok druhý, na nějž by došlo přímo na kontinentální Asii. Tomu by se kvůli zahlcení problémy kolem Fidži zpočátku také nevěnovala dostatečná pozornost - a choroba by se tak velmi pravděpodobně dostala mimo kontrolu.

Nedůvěra i nedostatek prostředků

Pokud by mezinárodní reakce na obě ohniska byla příliš pomalá, a vzhledem k relativně menšímu počtu vakcín by takový scénář byl nejpravděpodobnější, pravé neštovice by se staly globálním problémem. Model naznačuje, že choroba by se mohla celosvětově šířit po 10 a více let, než by se pravděpodobným mezinárodním úsilím za cenu milionů obětí a desítek miliard vynaložených dolarů dostala opět pod kontrolu.

Práce přímo o kalkulaci obětí nehovoří, pravé neštovice si však jenom ve 20. století vyžádaly na 300 až 500 milionů obětí. A lidé, kteří chorobu přežili, si nesli následky do konce života. Neštovice přitom sužovaly i staré Egypťany a nesly zřejmě hlavní vinu ve skoro totálním vyhubení původních obyvatel Ameriky. Když neštovice na americké kontinenty přivlekli evropští osadníci, spolu s dalšími chorobami tu nemoc zabila víc než 90 procent populace.

Doporučení jsou jasná - je třeba navýšit současné zásoby vakcín a možnosti rychlé reakce WHO a dalších institucí. V propojeném světě, kde lze být za 12 hodin na druhé straně planety, vlastně na žádnou podobnou pandemii stále nedošlo. Hlavní díky za to patří právě vakcinaci, která eliminovala ty nejrizikovější choroby.

Moderní pokrok na poli tvorby syntetické DNA však naznačuje, že takový stav nemusí platit věčně. Vzorky pravých neštovic jsou dnes přísně střeženy v biologických laboratořích v USA a Rusku. Dostatečně determinovaná třetí strana by však mohla vzorky choroby získat jak z hrobů lidí, kteří na pravé neštovice zemřeli před eradikací nemoci, tak i tvorbou syntetické verze choroby ve vlastní laboratoři. Před dvěma lety se syntetickou verzi viru takto podařilo vytvořit v kanadské laboratoři - tentokrát jako ukázku toho, co moderní věda dokáže.

Vyšší riziko bioterorismu loni zmínila i zpráva Bezpečnostní rady OSN. Do budoucna tak může technologie podobného druhu skončit i v nesprávných rukou. Vzhledem k tomu, že očkování proti pravým neštovicím je již minulostí (v ČR skončilo na konci 70. let) a tvorba nové vakcíny by si vyžádala čas, mohli bychom se tak v podobném krizovém scénáři ocitnout na nějaký čas v podobné situaci jako Indiáni v 15. století.

Studii cvičení Mataika můžete najít v Global Biosecurity

Tagy: epidemie nemoci a nákazy vakcíny a léky věda a poznání