Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vydal přelomové rozhodnutí: Schválil genetickou úpravu prasat pro potravinářství, medicínu i farmaceutický průmysl.

Prasata vyvinutá společností Revivicor tak mohou být použita pro výrobu léků, pro transplantace či jiné biomedicínské aplikace, anebo k výrobě potravin, které budou moci jíst lidé alergičtí na červené maso.

Prasata vhodná pro medicínu

Experti z úřadu posuzovali bezpečnost technologie, která upravuje DNA prasat. Geneticky upravená prasata vědci nazývají GalSafe, protože jim chybí alfa-gal sacharid, který může vyvolat alergickou reakci. 

Alergie na sacharid alfa-gal je přenášená některými druhy klíšťat. Nebezpečí nákazy je nízké, alergické projevy však mohou být vážné. Mohou se projevit třesem či dýchacími problémy, ale také nebezpečným anafylaktickým šokem. 

Perspektivní mohou být geneticky upravená prasata nejen pro potravinářský průmysl, ale zejména pro medicínu. Lidem, kterým by byl z takových prasat transplantován nějaký orgán, by nemělo hrozit jeho odmítnutí, pacient by nemusel brát imunosupresivní léky k potlačení reakce vůči cizímu orgánu.

"Prověřili jsme tuto metodu a jsme přesvědčeni, že je bezpečná pro populaci," řekl o technologii GalSafe Steven Solomon, z Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

První byli genově vylepšení lososi

Bylo to podruhé, co FDA kývl na genetickou modifikaci nějakého živočicha. V minulosti schválil genetickou úpravu lososů, kteří díky ní rychleji dorůstají do dospělosti. Prasátka z GalSafe jsou ale přelomová, protože nemají sloužit jen jako zdroj potravy.

Maso z geneticky upravených prasat by se již brzy mělo dostat na (americký) trh. K použití orgánů v medicíně však bude nutné vydat zdravotnické regulace.

V Česku se možností používat geneticky modifikovaná prasata pro implantáty aortální chlopně zabývají ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Geneticky upravená prasata pro vědecké potřeby produkují v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově na Mělnicku.