Magnetické pole Země nevidíme ani necítíme. Pro naše životy je však veledůležité. Vytváří nad nejsvrchnější částí atmosféry magnetickou bublinu – magnetosféru.

Magnetosféra nás chrání před slunečním větrem a kosmickým zářením, mění směr letu částic tak, že Zemi nezasáhnou. Magnetické pole ale není stálé, proměňuje se. A to vyvolává nejistotu.

Blíží se zvrat?

Severní magnetický pól se pohybuje. Co víc, jeho pohyb povážlivě zrychluje, upozorňuje v magazínu The Conversation Ofer Cohen, profesor fyziky na Massachusettské univerzitě v Lowellu.

Magnetické pole Země. Můžeme si ho představit jako obrovskou bublinu, která nás chrání před kosmickým zářením a nabitými částicemi, které bombardují planetu. | zdroj: Profimedia

Od prvního měření v roce 1831 se poloha severního magnetického pólu posunula o 965 kilometrů. Rychlost jeho migrace se od té doby zvýšila z 16 na 54 kilometrů za rok. Pól se stěhuje z Aljašky na Sibiř.

Příčinou jsou změny v zemském jádře, kterým dosud nerozumíme.

Cohen připouští, že zmíněné zrychlení může naznačovat blížící se velký zvrat – přepólování planety, tedy překlopení severního a jižního magnetického pólu.

O tom, jaké by mělo pro naši civilizaci následky, se zatím můžeme jen dohadovat.

Když se póly vymění…

Přepólování zažila Země ve svých dějinách mnohokrát. Lidstvo s ním však zkušenosti nemá. Poslední velká výměna pólů nastala před 780 000 lety, připomíná Cohen.

Jak to víme? Vědci to vyčetli z hornin, které obsahují železo. V nich nalezli „zkamenělé“ stopy magnetického pole. Když tyto stopy spojili se stářím hornin, zjistili, jak v té či oné době pole vypadalo.

Magnetické pole Země, které vzniká při pohybu horkého a tekutého železa a niklu uvnitř vnějšího jádra, se převrací jednou za 100 000 až 1 000 000 let. Toto rozmezí napovídá, že počátek překlopení severního a jižního magnetického pólu se blíží.

Může to naznačovat i snižující se intenzita pole. Za poslední dvě století poklesla o 15 procent.

Jak rychle se magnetické pole překlopí? „Z geologického hlediska se magnetické póly vymění rychle, z lidského pohledu však pomalu. Obvykle to trvá stovky i tisíce let,“ odpovídá Cohen. „Během této doby se mění orientace magnetosféry, což může značnou část Země vystavit kosmickému záření,“ varuje vědec.

Apokalypsa, nebo planá hrozba?

Kosmické záření se skládá zejména z rychlých protonů a jader hélia. Jejich účinky na lidský organismus se podobají účinkům radioaktivního záření. Částice snižují počet krvinek, vyvolávají poruchy krevních kapilár a vedou až k rozpadu tkaniva.

Nakolik může přepólování vymazat magnetický štít planety a nakolik může být nebezpečné pro život, však přesně nevíme. Fosilní záznamy nenaznačují, že by během něj živočichové masově vymírali, připomíná Cohen.

V určité době přepólování by se však pole vypnulo. Záření by tak mohlo rozbít ozonovou vrstvu a přinejmenším zvýšit výskyt mutací, rakoviny a dalších chorob spojených s poškozením DNA.

Ohroženy by byly také naše moderní technologie, upozorňuje Cohen. Trvale by mohly být poškozeny transformátory elektrických sítí, což by mělo za následek obrovské a rozsáhlé výpadky proudu. A škody by mohly vzniknout i na satelitech, na které se spoléháme při navigaci,

„Zatímco pohyb severního magnetického pólu, který sledujeme, není nic hrozného, samotné přepólování by mohlo mít skutečně velký dopad na zemské klima a naše moderní technologie,“ upozorňuje Cohen.

Předpovědět přepólování však vědci nedokážou.

„Neumíme s jistotou říct, kdy výměna pólů nastane. Zvládneme jen průběžně sledovat a mapovat pohyb magnetického severu Země,“ přiznává profesor Cohen.