Lidé čerpají obrovské množství podzemní vody. Tím mění rozložení hmoty na planetě a sklon zemské osy. Vyplývá to z nového výzkumu publikovaného v časopise Geophysical Research Letters.

Když póly vandrují…

Severní a jižní pól nejsou navždy pevně dané body. Jejich polohu určuje osa, kolem níž se Země otáčí. Póly leží na jejích krajních bodech na povrchu planety. A protože osa rotace závisí na rozložení hmoty na Zemi, místa pólů se v průběhu času mění.

Vědci už dříve zjistili, že k jejich „vandrování“ přispívají změny rozložení vody v důsledku klimatických změn a tání ledovců. Nyní popsali, jak se na něm podílí čerpání podzemních vod.

Odhadli, že lidé v letech 1993 až 2010 odčerpali z podzemních hornin 2 150 miliard metrů krychlových vody, což odpovídá zhruba sedmi tisícům lipenských přehrad. Tím podle jejich výpočtů způsobili změnu sklonu osy rotace a posun rotačního pólu Země. Tento bod, kterým prochází osa rotace, se přemístil směrem na východ o 78,5 centimetru.

Výzkumníci zapojení do projektu GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), který mapuje gravitační pole Země a jeho místní anomálie, to vysvětlují tím, že část podzemní vody používané k zavlažování a dalším lidským činnostem skončí v oceánu. Ten ji potom přerozdělí z místa, kde byla odebrána, do jiných částí zeměkoule.

„Rotační pól Země se skutečně hodně mění,“ upozorňuje v magazínu Live Science vedoucí výzkumu Ki-Weon Seo, geofyzik z Národní univerzity v jihokorejském Soulu. „A naše studie ukazuje, že na posun rotačního pólu má měřitelný vliv přerozdělení podzemních vod,“ dodává.

Graf porovnávající pozorovaný polární drift s výsledky modelové studie s podzemní vodou a bez ní. Model s přerozdělením podzemní vody (plná modrá šipka) lépe odpovídá pozorovanému polárnímu pohybu (plná červená šipka) než model bez přerozdělení (přerušovaná modrá šipka). | zdroj: Kredit-Seo et al.

V celosvětovém měřítku se zhruba 70 procent vody čerpané z podzemí používá na zavlažování. Pouze polovina z ní ale stéká zpět, aby doplnila zásoby ve vodonosných vrstvách a dalších zdrojích sladké vody. Druhá polovina se vypaří nebo odteče do řek a potom končí v oceánech.

Vyčerpaná podzemní voda, která skončila v oceánech, podle výzkumníků zvýšila jejich hladinu o 6,24 milimetru.

Člověk hýbe s planetou

Aby geofyzici určili, nakolik se na polárním driftu podílí úbytek podzemních vod, sestavili model polárního pohybu, zohledňujícího změny vodní masy v závislosti na tání ledovců.

Když z modelu vyloučili přerozdělení podzemních vod, výsledky neodpovídaly pozorovanému polárnímu driftu směrem na východ, předpovídaly větší sklon směrem na západ. Poté, co do něj přidali 2 150 gigatun vody z podzemních hornin, výsledky se shodovaly s pozorováním driftu Země směrem na východ.

Výsledný pohyb rotačního pólu, který zahrnuje mnoho faktorů, mimo jiné počasí a oceánské proudy, bývá několik metrů ročně. Poměřováno velikostí planety je titěrný. Nemůže způsobit žádnou katastrofu. Zmíněné čerpání vody k tomu přispívá pouhými čtyřmi centimetry.

I tak malý posun upozorňuje, že činnost lidí na planetě (měřitelně) ovlivňuje její pohyb. K podílu člověka na vychýlení zemské osy přitom patří nejen čerpání podzemních vod, ale i spalování fosilních paliv, které přispívá k tání ledovců a jejich vlévání do oceánů a moří.

„Jsme tím znepokojeni a překvapeni,“ píší vědci v prohlášení ke svému výzkumu.