Víte, že žijeme na klidnější polokouli?

Bouře a další extrémní projevy počasí nejsou rozděleny rovnoměrně mezi obě hemisféry Země. Na té jižní se vyskytuje o 24 procent víc bouří než na severní.

Dosud nebylo jasné, co je příčinou tohoto rozdílu.

Vědci v minulých desetiletích navrhli několik vysvětlení. Třeba to, že na jižní polokouli je méně pevninské plochy a víc vody. Zvažovali také vliv Antarktidy, zaledněné pevninské masy jižního pólu. Na severu sice máme zaledněnou Arktidu, ta však přes léto z velké části roztává a netvoří velkou pevninskou masu. To vše ovlivňuje proudění větrů i vody v oceánech.

Tým vědců z Chicagské a Washingtonské univerzity pomocí klimatických modelů sledoval, jak se různé parametry podepisují na vzniku bouří. Vědci například zkoumali, jak bouře ovlivňují oceánské proudy nebo topografie pevninského terénu.

„Nemůžete dát Zemi do sklenice, takže místo toho jsme použili klimatické modely postavené na fyzikálních zákonech a na modelech ověřovali naše hypotézy,“ říká klimatoložka Tiffany Shawová, která se podílela na výzkumu, v žurnálu Science Alert.

Vědci dospěli k závěru, že častější boučky na jižní polokouli mají příčinu ve výšce horských pásem a v cirkulaci energie v oceánských proudech.

Když výzkumníci v modelu zploštili pevniny severní a jižní polokoule, polovina rozdílu v četnosti bouřek zmizela. To jim ale dalo jen část odpovědi.

Ukázalo se, že podstatný vliv na zmíněný rozdíl má cirkulace v oceánech, která vzniká, když se voda ochlazuje a klesá v Arktidě, pak proudí hluboko v oceánu na jih a stoupá u Antarktidy. Poté, co ji výzkumníci v modelech zastavili, rozdíly se vyrovnaly.

Rozdíly se zvětšují

Satelitní pozorování naznačují, že frekvence bouří jižně od rovníku od 80. let minulého století narůstá, zatímco severně od nejdelší rovnoběžky zůstává téměř nezměněna.

Výzkumníci předpokládají, že na severní polokouli jsou bouře tlumené v důsledku přetahování mezi změnami tropického a polárního klimatu.

Autoři studie publikované v časopisu PNAS jsou přesvědčeni, že jejich studie pomůže zpřesnit současné klimatické modely, což by mohlo vést k jejich přesnějším předpovědím v budoucnu.

„Nové poznatky nám mohou pomoci v odhadech změn klimatu, a tak nás připravit na dopady těchto,“ říká klimatoložka Shawová.