Objeven prapředek nás všech, ikaria z mořského dna

Objeven prapředek nás všech, ikaria z mořského dna Kresba tvora podobného červovi, pojmenovaném ikaria wariootia | zdroj: Profimedia.cz

Stvoření podobné červu brázdilo před 555 miliony let mořské dno. Málokdo by v něm hledal našeho předka. 

Dostal název ikaria wariootia a je to významný prapředek nynějších živočichů včetně člověka. Tento vyhynulý červu podobný tvor, který žil před 555 miliony let, v období zvaném ediakara, je nejstarším známým zástupcem skupiny bilateria.

Tato skupina, do které se řadí obratlovci, se vyznačuje dvojstrannou tělní symetrií, to znamená stejnou levou a pravou polovinou těla. V současnosti do ní nepatří pouze několik málo živočichů, například korály, sasanky nebo medúzy.

Během stovek milionů let se symetričtí živočichové rozčlenili do ohromující škály forem, které zahrnují lidi, dinosaury, slony, žraloky, pavouky, ptáky, hady a mnoho dalších druhů. Navzdory této neuvěřitelné rozmanitosti všichni sdílejí stejnou prodlouženou linii. 

Jako žížaly

Stopy našich symetrických prapředků nalezli vědci v prastarém pískovci poblíž Nilpena v Jižní Austrálii. Měly podobu malých zkamenělých chodeb, takzvaných helminthoidichnites. Více než deset let vědci spekulovali, jací tvorové je mohli vytvořit, nebyli však schopni spatřit jejich zkamenělá těla.

Tým hledačů fosilií vedený Scottem Evansem nakonec identifikoval více než sto fosílií těl těchto pradávných živočichů pomocí 3D laserového skenu. 

Největší z tvorů mohli dorůstat do velikosti a tvaru zrnka rýže, měřili zhruba šest milimetrů. Pohybovali se pomocí stahování svalů jako žížala. Měli už tehdy ústa a konečník spojeny střevem.

profimedia-0509093064 Ikaria Fosilie červa ikaria wariootia | zdroj: Profimedia.cz

Nalezené vzorky mohou představovat nejstarší přímý důkaz ve fosilním záznamu o hledání potravy. Spolu s tím, jak tvořili rýhy v mořském dně, se tito tvorové živili řasami či mrtvými formami života, s nimiž se setkali. Tato strategie mohla přispět ke vzniku predace - dravého způsobu života.

Ikaria ukázala cestu dravcům

Zkoumané fosílie mohou také omezit teorie o tom, že k nám byl život zanesen z jiných mimozemských světů. "Pokud chceme identifikovat planety, které by mohly hostit složité formy života, musíme lépe porozumět prostředí, ve kterém se takový život vyvíjel na naší planetě před více než půl miliardou let," zdůraznil Evans.

"Můžeme vidět, že konkrétně ikaria hledala prostředí bohatá na kyslík a vyhýbala se těm, které na něj byly naopak chudé. To ukazuje, že značné množství kyslíku bylo opravdu důležité pro vývoj a úspěch těchto typů organismů a že bychom měli hledat exoplanety s podobnými dobře okysličenými podmínkami," vysvětlil Evans.

profimedia-0509093016 ikaria3 Pískovec se stopou objeveného živočicha | zdroj: Profimedia.cz

Objev ikaria wariootia představuje mezník v rekonstrukci našeho sdíleného živočišného původu. Lze tušit, že budou následovat další objevy ze starověkých hornin období ediakary v Jižní Austrálii, jižní Číně a Rusku. Vědci doufají, že se jim podaří rekonstruovat genetické procesy, na jejichž konci byl tento organismus.

"Práce, které se v věnuji, je spojit znaky, které můžeme identifikovat u ikarie a jiných živočichů z tohoto období s naším porozuměním genům, které dnes tyto znaky u živočichů vytváří," řekl Evans.

Podle Evanse nám to nakonec poskytne lepší představu o genetickém programování, které tyto rané živočichy vytvořilo. A snad to také umožní zmapovat, kam přesně v rámci složitých forem života na naší planetě objevení tvorové patří.

Zdroje:
Vice.com