Články s tagem: evoluční biologie
Člověk
Biologické hodiny žen a mužů tikají jinak. Už od puberty
17. 10. 2020
|
ave
Žena ráno procitá dřív, zato večer je pro ni obtížné zůstat dlouho vzhůru. U mužů to bývá naopak. Vědci mají hypotézu, proč tento rozdíl vznikl.
Příroda
Objeven prapředek nás všech, ikaria z mořského dna
29. 3. 2020
|
Jaroslav Bican
Stvoření podobné červu brázdilo před 555 miliony let mořské dno. Málokdo by v něm hledal našeho předka.
Příroda
První živočich, který se vzbouřil proti evoluci a zalezl do ulity
23. 3. 2020
|
Jaroslav Bican
Seznamte se s prazvláštním tvorem, který se nechtěl zdokonalit a obrátil se proti hlavnímu proudu (mainstreamu) evoluce.
Člověk
Věrnost není důležitá, peníze ano. Nový výzkum odhaluje naše skutečné požadavky na partnera
29. 1. 2019
|
Jan Toman
Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.
Magazín
Hop - a je tu lidoop. A s ním i stále silnější Čína...
30. 1. 2018
|
Lukáš Strašík
Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?
Příroda
Japonský mlžojed pomáhá osvětlit ranou evoluci mnohobuněčných živočichů
13. 1. 2018
|
Jan Toman
O počátcích evoluce mnohobuněčných živočichů, odvětvení jejich prvních linií a vzniku dvoustranné souměrnosti toho stále moc nevíme. Třebaže výzkum, nově zahrnující i studium genetické příbuznosti evolučních linií, postupuje mílovými kroky, řada klíčových událostí zůstává před našimi zraky pořád skrytá. Jedním z těchto tajemství je i postavení mlžojedů, skupiny latinsky zvané Xenoturbellida, kterou lidé poprvé objevili až v polovině minulého století.
Příroda
Největší žralok v dějinách podlehl 'utajenému' vymírání
13. 9. 2017
|
Jan Toman
Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.
Příroda
Nastartovalo rozvoj života globální zalednění?
7. 9. 2017
|
Jan Toman
Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?