Škeble našim předkům otevřely cestu z Afriky

30. 6. 2020 – 15:42 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Škeble našim předkům otevřely cestu z Afriky
Pravěcí lidé pojídající škeble | zdroj: Profimedia.cz

Škeble byly pro lidstvo důležitější, než si myslíme. Umožnily druhu Homo sapiens překonat cestu rozsáhlými neúrodnými oblastmi a vyvést ho ven z Afriky.

Bez škeblí by lidský druh před desítkami tisíc let těžko našel cestu ven z Afriky. Naznačuje to výzkum, který si posvítil na to, čím se Homo sapiens živili při cestě přes neúrodná území Afriky.

Největší vandr dějin

Jedním z největších nepoznaných dobrodružství dějin je expanze lidského druhu po Zemi. Nastala už před vznikem moderní civilizace – primitivní, leč lidské kultury najdeme skoro na každém pídi souše.

To, jakým způsobem naši předci dokázali kolonizovat celou planetu dávno před vznikem písma nebo spalovacího motoru, věda odkrývá jen pomalu.

Jedním z velkých otazníků je perioda před 65 až 55 tisíci lety, kdy naši předci našli cestu z východní Afriky do Arábie. Tuší se, že Rudé moře mohli překonat poměrně snadno přes průliv Mandeb, který dnes spojuje Rudé moře s Adenským zálivem.

V období lovců-sběračů, nebylo jasné, co vlastně mohli lidé v této oblasti konzumovat. V regionu před desítkami tisíc let nežili velcí savci, které Homo sapiens tehdy v Africe lovili. A vegetace tam nebyla téměř žádná.

Odpověď se nabízí sama – mohli si vystačit s mořskými plody. Problém je, že tato hypotéza se špatně ověřuje.

zdroj: YouTube

Víme, že naši předci se naučili lovit ryby v době, kdy osídlovali vzdálenější ostrovy. To ale bylo až tisíce let po migraci z Afriky.

Starší studie z odhalených škeblí ale naznačovaly, že pravěcí lidé v okolí Rudého moře mohli konzumovat jejich obsah. Otázkou však je, v jakém množství a do jaké míry – byly škeble jenom zpestřením jídelníčku, anebo jeho hlavní složkou?

Aby byl problém ještě větší, dobové mělčiny Rudého moře byly položeny níže než dnes. Hladiny moří od tohoto období povyrostly, a to zhoršuje paleontologům hledání důkazů, že již lidé před 65 tisíci lety mohli být s to přeorientovat se z lovu savců na sběr mořských plodů.

Bon appetit!

Archeolog Niklas Hausmann z kanadské univerzity York si nyní posvítil na rozbor jídelníčku prvních obyvatel pobřeží Rudého moře. Se svým týmem analyzoval na 15 tisíc zástupců druhu škeblí Conomurex fasciatus, který se vyskytuje právě v tamních mělčinách.

Analyzované vzorky pocházely z mnohem mladšího období lidské historie – datovány jsou do období před osmi tisíci lety. V tomto období byly však klimatické podmínky v okolí Rudého moře podobně suché, jako v éře před 50 až 70 tisíci lety. To znamená, že tamní předprůmyslová sídla musela volit obdobný jídelníček.

profimedia-0102208651 fossil Fosilizované škeble nalezené na pobřeží severní Afriky. Škeble jsou druh mlžů (dvouplášťových) měkkýšů. Fosilie se vytvoří, když je živočich po smrti rychle pohřben v písku, blátě nebo sopečném popelu a nenastanou běžné procesy rozkladu. Minerály tvrdých částí zvířete, v tomto případě skořápky, jsou postupně nahrazovány horninou. | zdroj: Profimedia.cz

Výzkumníky zajímaly významné rozdíly ve velikosti tisíců škeblí, které by naznačovaly, jak lidský sběr mohl ovlivňovat jejich populaci. Pokud by lidé škeble sbírali v příliš velkém množství, podepsalo by se to i na častějších výkyvech velikostí další generací škeblí. A to by naznačilo, že lidský hlad po škeblích byl příliš vysoký. Což by obratem rovněž naznačilo, že škeblí (v analogicky podobném období) by zřejmě bylo málo i pro obživu lidí během migrace před 55 až 65 tisíci lety.

Výzkum ale k takovým závěrům nedospěl. Sběr škeblí vykazoval charakteristiky udržitelné činnosti – populace škeblí se nezhroutila, naopak lidé mohli počítat s tím, že bude (pro velikost daných sídlišť) existovat i v budoucnu.

Ukazuje se tedy, že škeble by uživily malé populace jak během suchého období před osmi tisíci, tak před 65 tisíci lety.

Je to pochopitelně jen analogická studie, která nedospěla ke stoprocentním důkazům. Bez stroje času je však odhalování příběhu lidského druhu častokrát detektivní práce založená na podobných odhadech a nepřímých důkazech.

Studie byla publikována v žurnálu Quaternary International.

Nejnovější články