Skřivani jsou výkonnější a zdravější než sovy, tvrdí vědci
7. 3. 2021 – 20:40 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:
Lidské chronotypy mohou mít na naše zdraví a životy významnější dopad, než odborníci dosud předpokládali. To, kdy chodíme spát a kdy se probouzíme, má zásadní vliv na náš výkon a zdravotní stav.
Nová studie dospěla k závěru, že ranní „skřivani" jsou úspěšnější než noční „sovy“.
Skřivani hrají přesilovku
Neurovědcům je už dlouho známo, že v mozcích skřivanů a sov jsou rozdíly. Ty jsou příčinou, že skřivani chodí spát brzy a dříve i snáze vstávají, zatímco sovy zůstávají vzhůru do noci a probouzejí se těžce.
Za toto nastavení cyklu bdění a spánku jsou přitom do určité míry odpovědné genetické hodiny, jinak chronotypy.
V nové studii finských neurovědců se podařilo propojit chronotypy s tím, jak dobře či špatně jejich nositelé spí a jak si vedou v práci. A skřivani z tohoto srovnání vycházejí v průměru lépe než sovy.
Autoři studie vycházeli ze sledování více než 12 tisíc Finů narozených v roce 1966. Ti byli ve věku 46 v jiném výzkumu dotázáni na svůj spánkový režim, pracovní úspěch i celkové zdraví. To je umožnilo v nové studii rozdělit na skřivany a sovy.
Co do rozdělení platí, že skřivani převládají – mezi muži bylo ve studii čistých skřivanů 46 procent, sov 10 procent a zbytek se pohyboval mezi oběma skupinami. U žen bylo skřivanů 44 procent a sov 12 procent. (Procenta odpovídají danému věku v dané studii. V jiném státu nebo jiné demografii se můžou lišit.)
Co za těmi rozdíly vězí?
Finská data, publikovaná v žurnálu Occupational and Environmental Medicine, ukázala, že sovy jsou proti skřivanům znevýhodněné. Mají méně spánku, vyšší riziko zdravotních problémů, mají častěji pracovní problémy, jsou častěji nezaměstnaní nebo bez vztahu.
Zmíněná studie jen vyhodnocovala data. Zbývá tedy ještě odhalit, jak horší spánek a související jevy ovlivňují naše geny. Není jasné, které geny za členění lidí na skřivany a sovy jsou vlastně odpovědné. Vznikající genetické studie přitom naznačují, že geny, jejichž nositelé mají vyšší vrozenou citlivost vůči světlu, by třeba mohly ukázat cestu k medikamentům, které ze sovy udělají skřivana. Budou o to ale sovy stát?
Geny samy o sobě však nejsou jediný faktor. Geny se můžou, ale nemusejí projevit. A na naši výkonnost během dne mají vliv i další jevy – třeba to, že si ráno dáme silnější kávu, může vylepšit pomalý rozjezd do dne.