Gulab, Svádhín, Kadíra, Sabi. Říkají vám něco tato jména? Pokud jste nedávno navštívili pražskou zoo, mohou vám být povědomá. Jsou to jména některých tamních slonů a slonic.

Dali jim je lidé. Jenže sami sloni si dokážou jména dávat sami. Vědci to zjistili ve výzkumu slonů afrických stepních (Loxodonta africana). Jeho výsledky publikovali ve studii na webu bioRxiv.

Jména, která duní

Naše jména nejsou jen užitečný identifikační prostředek. Jsou i známkou vyspělé lidské inteligence.

Jména vyžadují ovládnout jazyk, ale také rozeznat druhého člověka na základě rozdílností v obličeji. Obojí by mělo vylučovat, aby jména tak, jak je známe a využíváme, používala většina jiných zvířat.

Podle nové studie toho však překvapivě jsou schopni sloni žijící v keňských přírodních rezervacích. 

Výzkumníci pozorovali, jak na sebe sloni volají individuálními jmény pomocí tichých dunivých zvuků. Taková schopnost zatím nebyla zjištěna u žádných jiných zvířat.

Specifická oslovení jiných jedinců téhož druhu známe také například u delfínů a papoušků. Jejich zvuky ale jen napodobují vlastní volání příjemce, takže nemají takový význam jako jména u slonů.

Ani v tomto případě to tedy není cosi na způsob oslovení u nás a patrně ani u slonů.

Vyspělí chobotnatci

Výzkumníci studující slony své závěry doložili záznamy 527 volání slonů v ekosystému velkého Samburu v severní Keni a 98 volání v národním parku Amboseli v jižní Keni.

V získaných zvucích identifikovali troubení specifické pro 119 jedinců tak, že rozeznali, kteří členové skupin sloních samic a jejich potomků se v době každého volání oddělili od stáda nebo se k němu přiblížili.

Pomocí počítačového modelu využívajícího umělé inteligence vědci identifikovali příjemce 20,3 procenta z 625 zaznamenaných volání. Vyšlo přitom najevo, že to nebyly nějaké obecné zvuky určené například mladším slonům nebo matkám. Analyzované zvuky byly jedinečné pro určitá zvířata.

Dokonce i volání od různých slonů ke stejnému slonovi si byla podobná jako když různí lidé oslovují stejného člověka jeho jménem.

Tento vzorec byl nicméně méně zřejmý než mezi jedním volajícím a příjemcem. To mohlo být podle autorů způsobeno tím, že troubení kóduje víc zpráv současně, takže počítačový model nemusel být schopen vybrat „jméno“ v každém volání.

„(U slonů) existuje kontaktní troubení, troubení jako varování před predátory nebo troubení jako pozdrav. Když se podíváte na záznam zvuku, všechny vypadají stejně nebo téměř stejně. Umělá inteligence nám ale umožnila zjistit, na jaké sdělení se zvířata zaměřují,“ cituje magazín Live Science Caitlin O'Connellovou-Rodwellovou, bioložku se specializací na slony z Harvardovy univerzity, která se na studii nepodílela.

Důležité u slonů i lidí

„Skutečná hodnota této vědecké práce spočívá v tom, že ukazuje, jak se sloni orientují v rozsáhlé krajině a jak dokážou udržovat kontakt s konkrétními jedinci,“ řekla O'Connell-Rodwellová.

Využívání jmen u slonů naznačuje, proč byl vývoj jazyka a jmen důležitý evoluční krok i pro nás samotné.