Ve videu vidíte Slunce v dosud nejvyšším rozlišení, které kdy přístroj vyrobený lidmi pořídil.

Snímky pocházejí ze sondy Solar Orbiter sestrojené korporací Airbus a určené ke studiu Slunce z jeho oběžné dráhy. Byly pořízeny ze vzdálenosti 43 milionů kilometrů od Slunce. (Zemi od Slunce dělí 147 097 000 až 152 099 000 kilometrů – v závislosti na tom, v jakém bodě eliptické dráhy se naše planeta právě nachází.)

Za detailní záběry vděčíme rychlému letu Solar Orbiter směrem Zemi, který umožnil stahovat velký balík dat a koordinovat pozorování s pozemskými observatořemi.

Sonda Solar Orbiter a výtrysk plazmy ze Slunce. | zdroj: Profimedia

ESA na svém webu upozorňuje, že každý pixel ve videu pokrývá 105 kilometrů povrchu hvězdy. Sluneční koróna v něm vypadá staticky, objevují se v ní pouze pomalé změny.

„Slunce nyní zesiluje svou aktivitu a směřuje k jejímu vrcholu – solárnímu maximu, které má nastat v roce 2025. Pohledy na klidnou korónu proto budou čím dál vzácnější,“ píše ESA.

To, co ve videu vidíte, je plazma – nabitý plyn složený především z iontů a elektronů. Oblouky jasného plazmatu (ve fyzice užíváme název plazma ve středním rodu – tady) jsou udržované magnetickými smyčkami, které vystupují do koróny z nitra Slunce. Většinou se pak silou gravitace vrací zpět. Část z nich ale uniká do vesmíru.

Mají vysokou energii a sluneční gravitace je nedokáže udržet. Dodnes není objasněn mechanismus, jak mohou být částice slunečního větru urychlovány na ta vysokou rychlost, kterou letí do vesmíru – až 800 kilometrů za sekundu.

Astrovědci by ho však mohli pochopit díky datům ze sondy Solar Orbiter.

„Velmi se těším, až budou během několika příštích týdnů data ze všech deseti přístrojů stažena. Potom bude světová vědecká komunita velmi zaneprázdněna objevováním nových věcí,“ cituje web ESA Daniela Müllera, vědeckého pracovníka projektu Solar Orbiter.