Slunce vypadá ze Země jako neměnná a klidná koule. Ráno co ráno vychází, líně se sune po obloze, hřeje a zase zapadá. Ve skutečnosti to však je neklidný a vznětlivý obr. V jeho jádru kypí termonukleární fúze, zatímco v ovzduší nastávají erupce, z nichž se do okolí šíří nabité částice.

Chci vybuchovat non-stop

A právě obdobím velkých erupcí teď naše hvězda prochází. Prakticky non-stop vystřeluje do vesmíru energetické částice. Tento týden, 15. února, viděli astronomové jednu z největších erupcí. Zachytil ji satelit ze systému GOES, které provozuje americký Národní úřad pro oceány a atmosféru.

Our Sun got angry for a moment yesterday just before midnight UTC. A prominence eruption (maybe combined with a powerful flare?) launched a massive CME into space. While not earth-directed, the eruption was huge and could signal there might be something interesting on its way... pic.twitter.com/z0fhjNp5mO

— SpaceWeatherLive (@_SpaceWeather_) February 16, 2022

Byla to erupce třídy X – největší, jakou je schopné Slunce odpálit. Výtrysky šlehaly do vzdálenosti stovek tisíc kilometrů. (Pro správné měřítko: do průměru Slunce se vejde 109 Zemí seřazených na přímce.)

Výbuch tentokrát nastal na odvrácené straně Slunce, a tak na Zemi nezpůsobil problémy, upozorňuje server Space Weather Live, který sleduje sluneční počasí (sluneční aktivitu).

Pokud by oblast erupce byla natočena k Zemi a příval energetických částic zasáhl atmosféru naší planety, rozpoutala by se geomagnetická bouře. Vyvolala by nejen polární záři, ale mimo jiné by mohla způsobit výpadky proudu, poškodit pozemní elektroniku i satelity na oběžné dráze.

Stupňující se aktivita Slunce však naznačuje, že takové bouře můžeme v blízké budoucnosti očekávat.

Štít, který není neprůstřelný

Sluneční erupce odpalují z korony (oblaku extrémně žhavých plynů, který obaluje Slunce) koronální hmotu (zmagnetizované plazma), která pak letí na vesmírem s větší energií než obvyklý sluneční vítr. Na Zem dorazí za jeden až tři dny.

Naše planeta má naštěstí magnetické pole, které funguje jako štít proti slunečnímu větru. Štít však není neprůstřelný. Dokládá to třeba mírná geomagnetická bouře vyvolaná střední erupcí třídy M, která koncem ledna srazila z nízké oběžné dráhy Země čtyři desítky nově vypuštěných satelitů Starlink společnosti SpaceX.

Nyní Slunce zvyšuje svoji aktivitu, míří ke slunečnímu maximu, což je nejdynamičtější část slunečního cyklu, který trvá 11 let. Sluneční maximum má nastat kolem července 2025.