Je to tikající bomba. Vulkanická kaldera – propadlina, kterou před dvěma miliony let po sobě zanechala mocná erupce sopky v dávné minulosti – představuje hrozbu pro statisíce lidí.

Lidé v okolí kaldery Campi Flegrei (Flegrejská pole) u italské Neapole by podle vulkanologů a seismologů, které oslovila stanice CNN, měli doufat, že se její aktivita ztlumí, ale zároveň se připravovat na nejhorší a počítat s tím, že sopečná oblast může vzplanout ohnivými erupcemi.

Letos v oblasti zaznamenali seismologové už tisíce menších zemětřesení. Propadlina se postupně zvedá a v celé zóně se objevují praskliny.

Současná podoba kráteru Solfatara. | zdroj: Profimedia

Nedávná zvýšená aktivita podle vědců naznačuje, že pod oblastí, v níž žije téměř milion obyvatel, se cosi děje. Upozorňuje na to i studie publikovaná v odborném žurnálu Nature.

Zapomeňte na Vesuv, hrozba je jinde

Campi Flegrei leží ve stínu Vesuvu – sopky tyčící se nad Neapolským zálivem. Té dodala věhlas erupce v roce 79, která zasypala Pompeje. Jenže u vulkanologů vyvolávají mnohem větší obavy Flegrejská pole.

Tato gigantická kaldera se táhne 200 kilometrů pod Neapolským zálivem a ostrovy Capri a Ischia až k okraji města Neapol. V rozsáhlé prohlubni se na souši se z průduchů valí zapáchající pára, jinde probublává bahno.

Pohled na Flegrejská pole z ptačí perspektivy. | zdroj: Profimedia

Za posledních 60 tisíc let nastaly v oblasti dvě mohutné erupce, první před 39 280 (± 110) lety, druhá před 14 900 (± 400) lety. Při první se do ovzduší dostalo 500 kilometrů krychlových sopečného materiálu, během druhé kaldera vyvrhla 30 až 50 kilometrů krychlových.

Podle některých výzkumů první sopečný výbuch zdecimoval tehdejší populaci neandertálců, a tak uvolnil cestu z Afriky do Evropy modernímu člověku – druhu Homo sapiens. Naposledy nastal v kaldeře sopečný výbuch v roce 1538.

Všechna vulkanická aktivita je v současnosti omezena na emise plynů z kráteru Solfatara ležícím na kraji hlavního města oblasti Pozzuoli a také na slabší zemětřesení. Jejich počet však v letošním roce podezřele stoupl, seismologové jich do konce října naměřili 3450, což je trojnásobek otřesů za celý loňský rok.

V září zachytili také nejsilnější otřesy za posledních 40 let, měli magnitudo 4,2. To je pořád slabší zemětřesení, které lidé pocítí, ale způsobuje jen malé škody.

Jenže ve vulkanických oblastech i slabší zemětřesení vyvolávají zvýšenou pozornost.

Dva scénáře. Vyberte si

Ve zmíněné studii tým anglických a italských vědců varuje, že vulkán vstoupil do nové fáze, při níž mohou nastat erupce.

„Existují dva možné scénáře vývoje situace v Campi Flegrei. Při tom dobrém krize bradyseismu (zvednutí části zemského povrchu způsobené plněním podzemní komory magmatem nebo hydrotermální činností) skončí tak, jak tomu bylo v letech 1983 až 1984. Nejhorším scénářem je erupce podobná té z roku 1538,“ cituje CNN vulkanologa Stefana Carlina, jednoho z autorů zmíněné studie.

Mnoho odborníků se domnívá, že místní obyvatelé by měli být lépe připraveni na seismickou aktivitu a možnost erupce. Letos v říjnu zveřejnila agentura civilní ochrany evakuační plán, který počítá s evakuací půl milionu lidí po dobu 72 hodin.

Takový plán dosud chyběl. Byl však opravdu nutný?

„Je obtížné předvídat tyto potenciální obrovské erupce, velmi vzácné, ale velmi katastrofické. Je to jedna z nejnáročnějšíchoblastí vulkanologie,“ říká k tomu Giuseppe De Natale italského Národního institutu geofyziky a vulkanologie.

Jeden z největších druhů sopečných erupcí, nazývaný „ignimbritická erupce“, která nastala v Campi Flegrei před 39 000 lety, však podle něj v nejbližší době nehrozí. Pokud by erupce Campi Flegrei nastala, pak by s největší pravděpodobností odpovídala zmíněné poslední erupci v roce 1538, která vytvořila 133 metrů vysoký kuželovitý kopec Monte Nuovo.

Vzhledem k populačnímu růstu v uplynulých staletích a desetiletích by však dopady takové události mohly být katastrofální, upozorňuje Natale.